Podle informací Práva šéf české diplomacie na úterním jednání vlády navrhne jmenovat členkou komise pětatřicetiletou Veroniku Bílkovou z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Nijak mě to nepřekvapuje, je to jen pokračování toho, co nastalo po mém návratu na ministerstvo,“ řekl Právu Svoboda. Narážel tím na to, že nové vedení resortu by se ho rádo zbavilo.

Svoboda svou nástupkyni nezná, pouze uvedl, že členy komise jsou uznávané osobnosti ústavního a mezinárodního práva. „Bylo by dobré, aby se vláda podívala na seznam lidí, kteří jsou členy komise,“ dodal právník a bývalý notář Svoboda.

„Ani na rozlučku mě už nepustí“

Podle něj není tato funkce nijak honorovaná, ministerstvo zahraničí ale platí náklady spojené s cestami na jednání komise, která se obvykle schází čtyřikrát do roka. „Považoval jsem za slušnost, když už jsem byl členem od roku 1994, alespoň se s členy rozloučit, ale ministerstvo mi asi cestu nepodepíše,“ povzdechl si Svoboda.

Komise je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázkách. Členským zemím má pomáhat zejména při tvorbě či změně ústavy a volebního systému.

Spolu se změnou člena komise navrhuje ministr zahraničí také výměnu náhradníka. Místo místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové by se náhradnicí měla stát 44letá soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková.

Svoboda nastoupil po volbách na ministerstvo do funkce poradce náměstka ministra. „Není tajemstvím, že hledají cestu, jak se mnou pracovní poměr ukončit,“ řekl už v září Právu. Nevyšla mu snaha stát se velvyslancem, například v OSN.

Od vyhazovu ho ale až do června 2011 chrání zákon o platech ústavních činitelů. Ten zaručuje končícím poslancům a senátorům návrat k původnímu zaměstnavateli. A pokud ten by s nimi chtěl ukončit proti jejich vůli pracovní poměr, musel by k tomu dát souhlas šéf příslušné parlamentní komory. Tato ochranná lhůta pro zákonodárce platí celý rok. „Mám jazykové zkoušky a deset dnů čerstvou prověrku NBÚ na stupen tajné,“ uvedl před dvěma měsíci Svoboda, který mluví anglicky a francouzsky.

V dokumentu pro vládu Schwarzenberg uvádí, kdo jsou podle statutu komise jejími členy. Má jít o „nezávislé experty, kteří dosáhli uznání prostřednictvím svých zkušeností v demokratických institucích nebo svým přispěním k rozvoji práva a politických věd“.
Ministr připomíná, že komise je složena z uznávaných akademických osobností, zejména z oboru ústavního či mezinárodního práva, soudců nejvyšších a ústavních soudů.

„Od svého vzniku v roce 1990 si Komise vydobyla postavení mezinárodně uznávaného arbitra, jehož stanoviska jsou členskými zeměmi respektována, byť pro ně nejsou právně závazná,“ napsal Schwarzenberg.