Šéfka Sněmovny má miliónový fond na dary a pohoštění

Na co je používá? A jak je možné, že dispoziční fond – jak je suma označena – existuje i poté, co byl před čtyřmi lety oficiálně zrušen?

Je s podivem, že ani v době, kdy se hledaly úspory, kde se dalo, nikoho suma nepraštila do očí. „To není možné, ten byl na můj návrh už zrušen,“ reagoval na otázku Práva ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Po konzultaci se svými úředníky se uklidnil.

„To není dispoziční fond jako před lety. Je to nešťastně pojmenované, jde o peníze, které má předseda Sněmovny na pohoštění a dary pro zahraniční návštěvy, nebo při nějakých slavnostních příležitostech. Je to na tohle. Nic jiného z toho neplatí,“ vysvětlil ministr.

Odmítl komentovat, zda je suma 1,5 miliónu pro tyto účely hodně nebo málo. Celá Sněmovna vedle zmíněné částky vyčerpá na pohoštění každoročně kolem tří miliónů korun (např. pro výbory a delegace). Kompletní roční rozpočet dolní komory dosahuje zhruba 900 miliónů korun.

Jak řekla Právu šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), ve zmíněném fondu nyní zbývá něco kolem 800 tisíc korun. „Můj předchůdce předseda Vlček vyčerpal za letošek, co byl ve funkci (leden–duben), 592 tisíc korun. Já jsem za své čtyři měsíce použila 100 tisíc korun. Z devadesáti procent se peníze použily na úhradu společných obědů s vládou v době jednání Sněmovny,“ objasnila Němcová.

Podle ní je v položce i oběd s prezidentem Václavem Klausem za jeho návštěvy ve Sněmovně a také přijetí velvyslanců. „Dále je v tom občerstvení při návštěvách dětí, důchodců, pár kytic a několik knih,“ dodala Němcová.

Jak dodala, do konce roku neplánuje žádné velké mimořádné akce, zachová jen každoroční setkání s diplomatickým sborem a se zaměstnanci Sněmovny.

Obědy s vládou, které podle ní spolykaly největší náklady z jejího fondu, zavedl ve Sněmovně již předseda Milan Uhde (ODS). Do jednoho za salónků začal zvát ministry a vedení komory. Časem se z toho během schůzí Sněmovny stala tradice.

Pamětníci tvrdí, že největší legrace bývala za dob opoziční smlouvy, kdy Václav Klaus (ODS) vedl Sněmovnu a Miloš Zeman (dříve ČSSD) vládu. Jejich špičkování, mimo jiné kvůli Zemanově oblibě staročeské zabijačkové kuchyně, „prosáklo“ až za důkladně zavřené dveře jídelny. Během sněmovního vládnutí soc. dem. Miloslava Vlčka prý trochu zájem o společné posezení nad obědem opadl.

Současné vedení komory a členové Nečasova kabinetu již měli příležitost poobědvat jedenáctkrát. Němcová nehodlá tuto tradici narušit: „Jsme ve Sněmovně celý den a jedná se většinou stejně o pracovní oběd, protože při něm řešíme další průběh schůze. Jde tedy o užitečnou záležitost,“ uvedla předsedkyně.

Kdy vznikl dispoziční fond, který měli téměř sto let k využití nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezidenti, šéfové komor a premiéři nelze vystopovat. Začalo to někdy za první republiky a během let se až mnohamiliónové částky přeměnily v jakési zvykové právo. Fond totiž nikdy neměl oporu v zákoně.

I po vzniku ČR se nenápadná položka přetahovala automaticky z jednoho rozpočtu do druhého, částky se pohybovaly od dvou do čtyř miliónů korun. Nakonec se ustálil na 1,5miliónové sumě.

Vrcholní státní činitelé dříve z těchto peněz dělali i charitu. Podporovali sociálně slabé studenty, nakupovali za ně dárky, přispívali na pořádání sportovních akcí, případně na pomůcky pro tělesně postižené. Díky štědrým příspěvkům od předsedů komor spatřily světlo světa i některé knihy, které by jinak neměly šanci najít vydavatele.

Jedinou výjimku udělal před léty prezident Václav Havel, který odmítl dispoziční fond s tím, že má dost peněz, aby dělal charitu ze svého. Jeho nástupce Václav Klaus byl zvyklý ze Sněmovny na čtyřmiliónovou sumu, s níž disponoval, a tak mu jeho exporadce, tehdejší poslanec a dnešní ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), chtěl dispoziční fond přihrát i na Hrad. Výsledek byl opačný: Miroslav Kalousek kontroval návrhem na zrušení fondu pro všechny. A rozpočtový výbor i celá Sněmovna to odkleply.