Nyní je divoké přírodě ponechána třetina jednoho procenta rozlohy státu. Představu, jak by měla divočina uprostřed civilizace fungovat, nastínila Duha v úterý zveřejněné publikaci Okna do divočiny v české krajině.

Návrhem chce otevřít diskusi, což podle iniciátorů akce ocenil exministr životního prostředí a ředitel odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity Evropské komise Ladislav Miko.

"Divočina tvoří už méně než jedno procento rozlohy unie. Se ztrátou divočiny Evropa přichází o významnou část své identity. Proto evropské země hledají cesty, jak divočinu účinněji chránit a jak ji na vhodných místech obnovit. Jsem rád, že se diskuse otevírá i v České republice a věřím, že přinese i konkrétní kroky," napsal Miko.

"Mělo by vzniknout několik míst o rozloze řádově tisíců hektarů, převážně v lesích, kde by se lidské zásahy omezily na nové turistické stezky, naučné tabule, přístřešky a další zařízení pro výletníky," uvedl expert Duhy Jaromír Bláha.

Jen nekácet stromy a nic nestavět...

Lidé by v nich podle něj mohli chodit, stanovat nebo tábořit bez jakýchkoli omezení oproti pravidlům, která platí už v současnosti. Nesmělo by se tam ale kácet ani stavět budovy. Místa by měla být rozložena tak, aby zahrnovala hlavní typy české přírody, od nížinných lužních lesů po horské smrčiny.

Divočina podle Duhy přiláká do vyčleněných oblastí turisty, na čemž budou profitovat okolní obce. Chráněná území pomohou k udržení druhů, které pro svůj život potřebují větší teritorium a současně umožní vědcům zkoumat přírodu.

Inspiraci našli autoři návrhu v sousedním Německu, které se zavázalo, že do konce desetiletí divočině vyčlení nejméně dvě procenta území, přičemž z tamních lesů bude ponecháno přírodě pět procent.
Vhodná místa navrhuje sdružení vybírat podle přírodního bohatství, osídlení a typu vlastnictví.