Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo ne-li znemožněno majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.

"Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů," uvedla Janů. Ústavní soud podle dnešního nálezu musí odmítnout "pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů".

Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl právní zástupce skupiny senátorů Jaroslav Hostinský.