Topolánek pobouřil v březnu členskou základnu, když v neformálním rozhovoru neomaleně popisoval voliče ČSSD a hanlivě se vyjadřoval na adresu Židů a katolíků. Výkonná rada ODS pak navrhla, aby se Topolánek vzdal místa na kandidátce, načež tehdejší lídr občanských demokratů ohlásil rezignaci na post šéfa a místa na kandidátce. [celá zpráva]

Zřejmě nejtvrdší dopad měly letošní volby na Cyrila Svobodu, který se zřejmě zapíše do historie jako lídr, který poprvé od pádu komunismu nepřivedl stranu do Sněmovny. KDU-ČSL hrála dosud ve Sněmovně významnou roli a podílela se vyjma období opoziční smlouvy na všech vládách. Své zastoupení v parlamentu měla od První republiky. [celá zpráva]

Lidovcům odebrala část hlasů TOP 09, kterou založili právě odpadlicí od KDU-ČSL, a která převzala i profil ryze konzervativní strany. Program zaměřený na venkov a střední třídu pokryly ODS i ČSSD. Křesťanské voliče mohli na svou stranu strhnout i jiní lídři hlásící se ke křesťanství jako Nečas, Paroubek či Karel Schwarzenberg (TOP 09). Cyril Svoboda složil funkci šéfa s tím, že na příštím celostátním sjezdu již kandidovat nebude.

Zeman je opět "jen" důchodcem z Vysočiny

Ve Straně zelených podá svou rezignaci celé vedení. Předseda Ondřej Liška připsal neúspěch jejich působení ve vládě Mirka Topolánka. Bývalí voliči jim vyčítali, že se nedrží programu. Ačkoli však měli ve Sněmovně šest poslanců, obsadili čtyři ministerstva. Podle Topolánka tak zelená vláda nikdy nebyla a dlouho nebude.

Návrat Miloše Zemana z penze na Vysočině na politické kolbiště vzal brzy zasvé. Poté, co se nepodařilo poslancům dospět k volbám na podzim, ohlásil bývalý premiér vznik nové strany. Pod názvem Strana práv občanů - zemanovci se pokusila strana oslovit levicové voliče nespokojené s ČSSD. Zeman svedl boj o mandát s Paroubkem v Ústeckém kraji, ale neuspěl a to zřejmě také vlivem masivní negativní kampaně. SPOZ se do parlamentu nedostala a Zeman ohlásil rezignaci a návrat na Vysočinu.

Volby semlely i další čelní politiky

Ještě před volbami padla hlava také předsedy Sněmovny Miloslava Vlčka. Lídrovi Olomouckého kraje za ČSSD se nepodařilo před volbami zahrát do outu podezření, že Vlček přihrál miliónovou dotaci ze státního rozpočtu svému asistentovi na stavbu hotelu. Vlček složil všechny funkce a vzdal se kandidatury.

Do Sněmovny se ale nakonec nedostal ani jeho úhlavní olomoucký rival. Manažer volební kampaně ODS a její místopředseda Ivan Langer, paradoxně nepřežil masivní kampaň konkurence. O tom, že svůj mandát neobhájí, rozhodli voliči pomocí preferenčních hlasů. Podle lídra občanských demokratů se Langer díky strategii vedení volební kampaně významně přispěl k prolomení nepříznivých prognóz. Nicméně konkurence byla zřejmě mocnější, Langer byl hlavním terčem negativní kampaně ze strany ČSSD.