Snad by to i přilákalo více lidí k volebním urnám, míní Linhart.

„Je to obrácený princip pozitivních hlasů, při sečítání by se pak kladné a záporné hlasy promazaly,“ řekl Novinkám Linhart, připustil ovšem, že návrh není ještě zcela dotažený.

„Je to i psychologická zbraň. Dneska volič nemá příliš možností, jak ovlivnit kandidátku. Řada politiků nemá oblibu, svědčí o tom i průzkumy veřejného mínění. Ale když toho politika máte na prvním místě, můžete jen vyhodit celou kandidátku, což je škoda, když se vám program strany zamlouvá,“ vysvětlil Linhart.

Díky negativním hlasům by se mohl podle něj i zvednout zájem o volby, protože řada lidí k volbám nechodí, jelikož nevěří, že může něco změnit. „Byl by to takový bonus,“ doplnil Linhart s tím, že dopad by to mohlo mít i na politickou kulturu, jelikož strany by se musely snažit nepoštvat si během kampaně proti sobě příliš mnoho lidí.

Návrh již ve Sněmovně byl

Strana zatím jeho návrh do volebního programu nezařadila, pokud však bude mít pozitivní ohlas, hodlá ho prý ještě na republikovém sněmu navrhnout.

Navrhovaná změna volebního systému se může zdát kuriózní, nápad to ale není nový. Před pěti lety dokonce i přišel na přetřes také mezi poslanci ve Sněmovně a argumentace se vedla v podobném duchu.

„Vycházím z toho, že účast ve volbách progresivně klesá a je předpoklad, že pokud by lidé mohli mít i nějaké negativní hlasy, tak by pravděpodobně volební účast byla větší, protože někdy právě přítomnost jednoho nebo dvou konkrétních lidí na kandidátce odradí některé lidi, aby se k volbám vůbec dostavili,“ hájil svůj návrh v září roku 2005 sociální demokrat Jozef Kubinyi.

„Uvědomte si, že negativní hlas může dostat jen ten, o kom něco víte, kdo je znám. Kdo není znám, šedivá myš, která nikde nevystoupí, k ničemu se nevyjádří, sice nevzbudí žádné pozitivní reakce, ale ani negativní, takže negativní hlasy by byly jen bič na ty, kteří se angažují, kteří něco obhajují, kteří vystupují,“ kritizoval návrh poslanec a Kubinyiho stranický kolega Stanislav Křeček.