Argumentuje přitom tím, že po republice jezdí množství vozidel s platnými doklady, i když předtím někdo identitu auta zfalšoval.

O tom se nedávno přesvědčil např. Václav Kratochvíl z Chebu, který již pět let vlastní ojetý vůz Volkswagen Sharan, dovezený ze sousedního Německa. Právě tam mu ale auto loni před Vánoci zabavili místní policisté s odůvodněním, že vůz má falšované doklady a je s největší pravděpodobností kradený.

 

Protože to auto je původem z Německa, řeší to jako vlastní věc. My bychom postupovali stejněpolicejní mluvčí Pavla Kopecká

 

„U nás jsme přitom absolvovali všechny potřebné prohlídky včetně té registrační, při které se má původ auta kontrolovat. Celou dobu máme veškeré doklady, všechno bylo v pořádku,“ řekl k tomu Právu majitel auta, které již zhruba měsíc a půl stojí na parkovišti německé policie.

„Nemáme za celou tu dobu žádnou zprávu, co se bude dít dál, jestli auto dostaneme zpátky nebo ne,“ poznamenal Kratochvíl s tím, že na postup německých úřadů si od zabavení auta na parkovišti před supermarketem několikrát neúspěšně stěžoval.

Nezbývá než se soudit

Mluvčí české kriminálky Pavla Kopecká v této souvislosti upozornila, že zvláště německá policie takto postupuje v případě podobných zjištění často. „Protože to auto je původem z Německa, řeší to jako vlastní věc. My bychom postupovali stejně,“ vysvětlila Kopecká.

Získat vůz zabavený v zahraničí zpátky je přitom podle oslovených právníků složité. Obecně totiž platí, že domáhat se úhrady škody může člověk pouze po tom, kdo mu kradené auto předtím prodal, ať už vědomě, nebo neúmyslně.

„Žalovat STK, že nesrovnanosti při kontrole nezjistila, není na místě, protože pokud např. někdo profesionálně přerazil číslo motoru, tak to ani odhalit nemohla,“ řekl pražský advokát Jiří Terygel.

Zároveň ovšem dodal, že pokud od koupě vozu uběhla delší doba než tři roky a nový majitel ho celou dobu užíval v dobré víře, že jeho původ je legální, může auto tzv. vydržet.

„V tomto případě bych tedy doporučoval podat k českému soudu žalobu na určení majitele, a pokud by soud tuto žalobu uznal, mohl by se člověk jako právoplatný majitel domáhat tímto rozsudkem v Německu vydání vozu,“ vysvětlil Teryngel.

Ve většině případů se ovšem na nesrovnalosti přijde dřív než za tři roky a pak je podle právníků možné pouze odstoupit od kupní smlouvy a na prodávajícím soudně vymáhat vyplacení zůstatkové ceny vozu.

I na Slovensku jsou testy důkladnější

Policie přitom v této souvislosti upozorňuje, že např. na Slovensku nebo v Maďarsku zavedly úřady tzv. testy originality, které původ vozů prověří mnohem důkladněji, než je tomu u českých STK. Tyto kontroly jsou povinné při každé nové registraci vozu nebo při změně majitele.

„Od doby, kdy byly testy v těchto zemích zavedeny, se razantně snížil počet ukradených vozů,“ poznamenal k tomu mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták.

Právě ÚOOZ má u nás boj proti krádežím aut na starosti. „Navrhujeme několik legislativních změn, mimo jiné i zavedení povinných testů originality vozů,“ doplnil mluvčí protimafiánského útvaru.

Ministerstvo dopravy podle šéfa odboru provozu silničních vozidel Josefa Pokorného v současné době na zpřísnění kontrol intenzívně pracuje.

„Připravujeme určitou metodiku pro STK, která by jasně stanovila, které identifikátory vozu se mají při prohlídce kontrolovat a jak u konkrétních automobilových značek tyto identifikátory vypadají,“ řekl Právu Pokorný.

Zavedení obdobných povinných testů originality jako na Slovensku nebo v Maďarsku se ovšem resort staví spíše skepticky. „Je potřeba posuzovat, co to přinese a co to naopak způsobí všem ostatním,“ uvedl Pokorný s tím, že zatímco u nás se za evidenční prohlídku platí jen několik set korun, na Slovensku je majitel auta ze zákona povinen platit za test několik tisíc.

„Právě na Slovensku se proto objevují hlasy, že jde jen o přihrávání lukrativních zakázek pro soukromé firmy, které testy provádějí,“ poznamenal šéf ministerského odboru. Podle něj proto v současné době resort dopravy požaduje na ministerstvu vnitra provedení analýzy, která by klady a zápory případného zavedení takových kontrol posoudila.