Vánoční stromeček se v Čechách poprvé objevil v roce 1812 v Praze-Libni v rodině bohatého měšťana. Na Slovácku se dříve zapichovala jedlová větvička do hnojiště jako významného místa hospodářství, řekla vedoucí národopisného oddělení Národního muzea Jiřina Langhammerová.

Předchůdce má stromek v palmové ratolesti s 12 listy, kterou nosili domů Egypťané. Pětidenní římské saturnálie, které začínaly 17. prosince, byly oslavou slunovratu. Příbytky Římanů, vyzdobené jehličnatými snítkami a jmelím, byly vylepšeny svícemi, jejichž záře symbolizovala konec nejdelší noci. Zde se zrodil zvyk dárků jakožto příznivého znamení pro příští rok. Právě vánoční stromek s balíčky plnými překvapení je společným symbolem Vánoc pro téměř všechny Evropany.

Poslední vánoční stromky čekaly 23. prosince na stáncích v Praze na své majitele.

Poslední vánoční stromky čekaly 23. prosince na stáncích v Praze na své majitele.

FOTO: René Volfík, ČTK

Podobně je tomu také s rybou, která patří na slavnostně prostřený stůl v mnoha zemích. Langhammerová připomněla, že kapr se jako součást štědrovečerní večeře v Čechách objevil až v 19. století. Tento zvyk se pravděpodobně rozšířil z jižních Čech. Jeho křehké a lehké maso se dobře hodilo k ostatním postním jídlům Štědrého dne. Ryba je také symbolem křesťanství.

Iluistrační foto

K Vánocům patří kapr.

FOTO: Kateřina Šulová , ČTK

Staré tradice nahrazují nové

Některé zvyky však pomalu mizí. Mít na stole "devatero jídel" je v Česku spíše výjimečné, chalupu vymetenou novou březovou metlou už má těsně před rozdáváním dárků také málokdo. Zato vánoční cukroví, které útočilo už na linii našich předků, z domácností nezmizelo.

Příprava vánočního cukroví

FOTO: Jaroslav Ožana , ČTK

Koledy jsou ještě z vyzdobených obývacích pokojů slyšet, i když někde jen z CD. Ještě horší je to s krájením jablek, litím olova, pouštěním lodiček vytvořených z ořechových skořápek, vkládáním šupiny pod talíř. Málokterý svobodný muž nebo žena hodí na Štědrý den přes hlavu střevícem, aby se dozvěděl, zda do roka odejde z domu.

Vznikají však zvyky nové. Některé rodiny se scházejí těsně před večerem u stromku na návsi, jiní si sjedou kopec na lyžích a u vleku vypijí svařené víno s přáteli. Nejdůležitější podle různých průzkumů veřejného mínění není to, jaké se dodržují zvyky, ale to, že je rodina pohromadě.

Venkovní betlém v Kryštofově Údolí na Liberecku je dlouhý 16 metrů dlouhý.

Venkovní betlém v Kryštofově Údolí na Liberecku je dlouhý 16 metrů.

FOTO: Radek Petrášek , ČTK

Původ mají vánoční svátky, k nimž také patří betlémy a půlnoční mše, v dobách dávno před vznikem křesťanství, kdy lidé oslavovali zimní slunovrat. Církev je přijala za své až v polovině čtvrtého století, staly se především oslavou zrození Syna Božího.