Vzorky přitom zásadním způsobem rozšířily Národní databázi vzorků DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav a kterou vyšetřovatelé využívají k odhalování zločinu.

Stěžuje si na násilí

Žalobu na ministerstvo spravedlnosti podal někdejší šéf pražského Discolandu Sylvie Albert Žirovnický, který si na Mírově odpykává šestnáctiletý trest za vraždu kamaráda z roku 2000.

„Žalobce chce 300 tisíc jako nemajetkovou újmu, která mu byla podle jeho slov způsobena tím, že mu byly odebrány biologické vzorky. Říká, že to nemělo být vůbec realizováno a že to bylo provedeno nezákonně,“ sdělil Právu Zdeněk Douděra, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2.

Žirovnický, který se státem v minulosti neúspěšně vedl několik sporů, například týkající se jeho zatčení, si prý v žalobě stěžuje na to, že mu byl vzorek odebraný násilím. Na to si ostatně v minulosti stěžovala skupina vězňů u ombudsmana Otakara Motejla.

Tehdy ale zpochybňovali samotné oprávnění policie odebírat vězňům DNA. Podle nich policie jednala protizákonně. Motejl jim dal částečně zapravdu v tom, že šlo o invazivní metodu, která údajně porušovala tělesnou integritu vězňů.

Příslušný úřad, tedy ministerstvo vnitra, pak ale prohlásilo, že policistům odběry dovoloval zákon o policii a trestní řád.

Totéž nyní tvrdí i žalované ministerstvo spravedlnosti. „Říkají, že ten postup nebyl nezákonný a že tedy k újmě nemohlo dojít,“ citoval tvrzení ministerstva mluvčí soudu Douděra.

Databázi kritizují ochránci dat

Kriminalistický ústav i dnes akci obhajuje. Podle mluvčí ústavu Petry Srnkové se podařilo najít v téměř 660 dosud nevyřešených případech shodu DNA na místě činu s některým ze vzorků odebraných u vězňů.

Například se tak přišlo na možné pachatele loupežného přepadení vily v Klatovech, za kterou byl obžalovaný Pavel Tauchen. Recidivista, kterého se zbraní v ruce před dvěma týdny osvobodila z rukou vězeňské služby jeho manželka a který se krátce na to při dopadení zastřelil. Stalo se tak předtím, než mohl být za tento zločin souzen.

Národní databáze vzorků DNA ale řeší i Úřad pro ochranu osobních údajů. Nelíbí se mu, že jsou v něm vzorky všech odsouzených za úmyslný trestný čin.

Podle ochránců dat měly být uchovány vzorky jen v těch případech, kdy odsouzený spáchal trestný čin nebezpečný pro společnost. V databázi je přitom i DNA lidí, kteří jsou v pozici podezřelého. Policie ale tvrdí, že pokud je soud následně zprostí obžaloby, tyto vzorky následně zničí.