„V roce 2003 jich u nás pracovalo 829, v roce 2008 bylo cizinců už 2015,“ řekl Právu prezident ČLK Milan Kubek s tím, že údaje pečlivě monitorují.

„Ať už je příčinou nedostatku lékařů v anglické nemocnici cokoli, nejjednodušší cestou, jak ho vyřešit, je zajet si pro nové doktory do Prahy,“ upozornil už před dvěma lety na svém blogu Vladislav Rogozov, jeden z lékařů, kteří odešli do Velké Británie.

„Nejkvalitnější lékaři z oblasti zemí bývalého východního bloku jsou u nás. V Anglii už to vědí. V Česku stále ne,“ dodal.

Podle Kubka „emigruje“ do ciziny čtvrtina absolventů medicíny. „Do českého zdravotnictví vůbec nenastoupí. Je to minimálně 200 lidí ročně, přitom v nemocnicích aktuálně chybí 600 lékařů. Nejčastější cílové země jsou Velká Británie a Německo,“ konstatoval.

Před tím, že doktoři odjíždějí, varuje ve své výzvě i nově vzniklá skupina Mladí lékaři. „Manifest stále více nespokojeného mladého lékaře pracujícího v českém zdravotnictví se setkal s velkým ohlasem,“ uvedl předseda iniciativy Tomáš Kocourek. Právu poskytl několik příběhů mladých doktorů.

Co je sžírá?

„Mám bez služeb dle státní tabulky po 6 letech praxe a po zkoušce z interního kmene pouze 19 tisíc Kč hrubého a po atestaci mi přidají 2000 Kč hrubého. To je výsměch,“ popisuje jedna z lékařek s tím, že mladí doktoři jsou otroci českého zdravotnictví.

„Nikdy jsem neslyšela, že by někdo v televizi řekl, jaký je skutečný plat lékaře za 8 hodin práce denně dle tabulek. Pořád se do toho pletou služby.“

300 hodin za měsíc

Jiná lékařka doplňuje: „Mám již atestaci od listopadu 2008. Před ní jsem pracovala za 19 590 Kč hrubého. Po ní – pracuji v krajské nemocnici – mi zvýšili plat na 22 000 Kč hrubého.“

Protože již má dosažené kompletní vzdělání, specializovanou způsobilost ve svém oboru, dalšího nárůstu platu se nedočká. „Informovala jsem se na našem personálním oddělení. Tato výše mzdy je konečná.“

Z finančních důvodů je nucena sloužit. A to nejen na svém kmenovém pracovišti, ale ještě na dalším. „U nás sloužíme 56 hodin v kuse – sobota od 7.30, neděle, pondělí do 16 hod. Nyní například sloužím 72 hodin na svém pracovišti a hned poté se přesouvám na druhé pracoviště, kde budu dalších 24 hodin,“ shrnuje.

Volné svátky jsou podle ní pro zdravotníky za trest, zatímco ostatní si užívají prodloužený víkend. „Měsíčně mám běžně odpracováno přes 300 hodin. Vydržet se dá ledacos, těžko říct, jak dlouho a s jak kvalitní prací,“ zdůrazňuje. Podle ní je situace ve zdravotnictví tragická.

Platy nižší než sestry

Ministerstvo zdravotnictví k tomu nedávno navrhlo, aby mladí lékaři až do ukončení základního vzdělávacího kmene, tedy po dobu minimálně 2 let, byli zařazeni o třídu níž než nyní. Do 11. tarifní třídy, kdy by pobírali prvním rokem plat 17 340 Kč a druhým 17 990 Kč.

„Díky slušné medializaci dala ministryně naštěstí od návrhu ruce pryč. Ale i tak se stírají rozdíly mezi sestrami. Řada mladých lékařů má nyní nižší platy než ony,“ řekl Kubek.

Mladí lékaři pak žádají především systém atestačního vzdělávání jako v zemích EU. „Pojmenovávají problémy, jako je rozpad postgraduálního vzdělávání či zneužívání ze strany některých nemocnic, kdy jsou jim nabízeny jen formálně snížené úvazky, přitom jsou nuceni pracovat na plný úvazek a nepobírají ani minimální mzdu,“ sdělil ještě Kubek.

Situace ve zdravotnictví se nelíbí ani studentům. Medik, jenž si nepřál být jmenován, si pro Právo posteskl, že lékař si musí rovněž platit sám své specializační vzdělávání. Nemá-li peníze, tak se většině nemocnic musí na nějakou dobu upsat. Jestliže by rozvázal pracovní poměr, zaplatil by statisícovou sankci.

Sepisují petici

Na poplach už bijí i uznávané osobnosti české medicíny kvůli nově zaváděnému systému předatestační přípravy. „Logickým důsledkem bude zhoršení péče o pacienty,“ varují pak v petici, kterou iniciuje předseda České neurologické společnosti Otakar Keller na www.czech-neuro.cz/petice.