Když prezident Václav Klaus kladl květiny, provázel ho silný pískot. „Já jsem na Albertově nebyl, ale můj syn tam byl. Mám přímé autentické svědectví,“ uvedl.

Průvod šel z Albertova přes Vyšehrad k obchodnímu domu Máj.

Česko si připomíná 20 let od Sametové revoluce

V davu přihlížejících byly vidět vlajky EU, mnohým přítomným vadila současná prezidentova politika a jeho snaha zabránit přijetí Lisabonské smlouvy.

Václav Havel u památníku 17. listopadu

Václav Havel u památníku 17. listopadu

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Já bych neřekl, že to bylo ostré. Já jsem byl velmi překvapen, že drtivá většina lidí byla na mé straně,“ řekl Klaus po incidentu v rozhovoru pro ČT.

„Tato chvíle je vždy sporem, ale místo abychom se radovali, tak mnozí jsou nespokojeni. Doporučoval bych, aby se lidé více radovali... To co se tu odehrává, je přirozený jev demokracie. Je tady možné vykřikovat na prezidenta, premiéra a na kohokoli a nezasahuje tady nikdo, to je přece neskutečné vítězství,“ dodal Klaus.

Jan Fischer, Pavel Bém a Václav Klaus u památníku 17. listopadu

Jan Fischer, Pavel Bém a Václav Klaus u památníku 17. listopadu

FOTO: Právo

Klaus vzpomněl i oběť Jana Opletala

Klaus už předtím přednesl projev u Hlávkovy koleje, ve kterém připomínal smrt studenta Jana Opletala v roce 1939. Klaus označil obě výročí za "dva nejdůležitější 17. listopady 20. století". Zdůraznil, že studentský pochod v roce 1989, který smrt Opletala za nacistické okupace připomínal, přímo vedl ke konci komunistického režimu. [celá zpráva]

Prohlásil také, že jako hlavní poučení ze 17. listopadu 1939 si odnáší vědomí, že se neustále mohou rodit nebezpečné ideologie. Ty prý mohou být méně přímočaře agresivní než nacismus nebo komunismus, spojuje je s nimi ale víra v jedinou spásnou myšlenku a snaha prosadit tuto myšlenku za každou cenu.

Premiér Jan Fischer a prezident Václav Klaus kladou květiny u památníku k výročí 17. listopadu na Národní třídě.

Premiér Jan Fischer a prezident Václav Klaus kladou květiny u památníku k výročí 17. listopadu na Národní třídě.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Setkání u Hlávkovy koleje bylo jedinou akcí, která připomíná události roku 1939 za účasti některého z vrcholných politiků. Klaus také v ČT přiznal, že oslavám dominuje přirozeně výročí 17. listopadu 1989, ale zdůraznil, že on si smrt Opletala připomíná každoročně. 

Květiny kladl i Topolánek a další politici

Na Národní třídě byl i premiér Jan Fischer, který na konferenci Cesta z okovů k 20. výročí pádu komunismu varoval před dysfunkcemi demokracie a vyzval k zodpovědnosti při naplňování obsahu fungování institucí občanské společnosti.

"Jestliže ovoce našeho stromu svobody a demokracie někdy lidem chutná poněkud trpce, asi něco v nepořádku je. Růst násilí, sobectví, xenofobie, rasismu a na druhé straně opětné uzavírání se do sebe, odklon od zájmu o věci veřejné, mají svůj původ v dysfunkcích demokracie," uvedl Fischer.

"Viděl jsem ten průvod, jak jde proti mě, věděl jsem, že se musí něco stát," řekl při kladení věnců na Národní třídě Fischer. 

Květiny na Národní kladl i předseda ODS Mirek Topolánek a šéf ČSSD Jiří Paroubek. Když zapaloval svíčku, řekl: "Víc než kdykoli předtím za těch 20 let cítíme, že země je ještě nezralá, že demokracie tady zdaleka není tak ukotvená, jak bychom si přáli. Že svoboda je květinka, kterou je nutno zalévat." Na místě se bavil i s několika přihlížejícími lidmi a připomněl, že na Národní třídu chodí každoročně.