Klaus řekl, že o abdikaci "samozřejmě uvažoval", kladl si "pro a proti". "Přiznám se, že v různých chvílích, po různých výrocích jsem k tomu neměl daleko," podotkl prezident. Zvítězilo to, že jakkoli prý pokládá Lisabonskou smlouvu za závažnou, daleko zásadnější "přesmyčka a výhybka" nastala v nynější EU už Maastrichtskou smlouvou.

"To bylo to základní přehození výhybky," řekl Klaus. Připomněl, že ČR tehdy nebyla členem unie a měla své starosti s transformací. Zásadní zvrat v EU, tedy Maastrichtská smlouva, se navíc připravoval už ve druhé polovině 80. let, uvedl prezident. Kdyby se prý chtěl někam vracet, bylo by to před Maastrichtskou smlouvu.

Klaus patří mezi nejhlasitější kritiky Lisabonské smlouvy k reformě EU. Podle něho se v unii sníží kvůli ní demokracie. Stoupenci ujednání zase hovoří v souvislosti se smlouvou například o větší akceschopnosti EU.

Česko ratifikovalo smlouvu jako poslední ze zemí sedmadvacítky. Klaus ji podepsal až potom, co vláda vyjednala v EU výjimkou z evropské listiny práv, kterou požadoval. Čekal rovněž na verdikt Ústavního soudu, který hodnotil na žádost skupiny senátorů hlavně z ODS soulad Lisabonské smlouvy s českou ústavou.