„Dovedla bych si představit, že by se ta částka pohybovala kolem dvaceti procent. Ještě bychom ale určitě měli debatovat o tom, jestli by toto procento zůstalo i při větším počtu dětí,“ řekla včera na dotaz Práva Kovářová s tím, že jde zatím o předčasné úvahy.

Čerpá podle svých slov i ze zkušeností z okolních zemí, například Rakouska či Německa, kde určité tabulky na vypočtení výživného používají. Upozorňuje však na to, že by šlo vždy jen o orientační číslo a vše by měl jako dosud v rukou jen soudce.

Chce odstranit příliš velké rozdíly

„Dovedu si představit jen orientační, doporučující tabulky, které by soudci měli k dispozici, a myslím, že by se to výživné mělo odvíjet od životního minima,“ doplnila ministryně.

Kovářová tedy nemíní měnit současné zákony, není však spokojena s rozdílností rozhodování soudů.  Kvůli problematice alimentů už také vyzvala Nejvyšší soud, aby sjednotil postup všech českých soudů v otázce určování výše výživného na dítě po rozvodu rodičů. Nemělo by se už stávat, že za stejných podmínek v rodině musí v jednom kraji platit rodič na dítě třeba o dva tisíce více než v jiném.

ČSSD navrhuje závazné tabulky

Kovářová však nesouhlasí s návrhem poslankyně ČSSD Anny Čurdové, který počítá s přesnými tabulkami pro soudy, určujícími výši výživného podle platů. „Touto cestou bych nechtěla jít, protože žádná tabulka nebude přesně reagovat na to, co se v životě může stát,“ podotkla Kovářová.

Zavedení závazných tabulek odmítá i místopředseda pražského městského soudu a bývalý prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. „V žádném případě nejsem příznivcem tabulkového systému, který je v Německu nebo Rakousku. Myslím si, že stávající úprava, kdy soud rozhoduje podle možností povinného a potřeb oprávněného, je zcela vyhovující,“ řekl Jirsa.

Má existovat horní hranice?

Horní hranice výživného není v současnosti nijak omezená, stejně tak rozhodování pečujícího rodiče o tom, jak s penězi pro své dítě libovolně naloží. Kovářová chce ale o tomto tématu se soudci debatovat.

„Někteří odborníci vznášejí argumenty, že když výživné překročí nějakou hranici, třeba dvacet tisíc, tak se ta částka nespotřebovává každý měsíc jen na to dítě, ale jde i do celé rodiny. Měli bychom se tedy zamyslet nad tím, zda a jakým způsobem má být rodič nějak omezován v tom, jak s tou částkou naloží. Dosud omezován není,“ uvedla Kovářová.