O verdiktu informoval v úterý ráno po 9. hodině soudce-zpravodaj Pavel Rychetský. Ten také následně přednesl odůvodnění nálezu. ÚS neshledal Lisabonskou smlouvu v rozporu s ústavním pořádkem jako celek a za neústavní nepovažuje ani její jednotlivé části. 

Rychetský v odůvodnění rozsudku připomněl, že chce-li někdo napadnout mezinárodní smlouvu, měl by tak učinit "bez zbytečného odkladu". To, že se senátoři na ÚS obrátili až letos v září, je podle soudu nepřiměřené, neboť smlouva byla parlamentem schválena již v květnu.

Právní zástupce prezidenta republiky Aleš Pejchal, předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle při verdiktu Ústavního soudu

Právní zástupce prezidenta republiky Aleš Pejchal, předseda Senátu Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle při verdiktu Ústavního soudu

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Klaus má povinnost smlouvu ratifikovat

Rychetský na závěr odůvodnění uvedl, že tímto rozsudkem je posuzování Lisabonské smlouvy v ČR je ukončeno a věc je rozhodnuta. Soud nyní doručí rozsudek všem účastníkům řízení.

V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že nyní je povinností prezidenta republiky bez zbytečného odkladu smlouvu ratifikovat.

Zahraniční ohlasy na rozhodnutí ÚS

V jednací síni poslouchali odůvodnění rozsudku senátor Jiří Oberfalzer s právníkem Jaroslavem Kubou. Kabinet zastupuje ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Přítomni jsou i předsedové obou komor parlamentu. Miloslav Vlček za Sněmovnu a Přemysl Sobotka za Senát. Prezidenta zastupuje kancléř Jiří Weigl a právník Aleš Pejchal.

Oberfalzer po jednání uvedl, že ÚS rozhodl na základě "eurokonformního" výkladu smlouvy. Senátoři se i nadále bojí, že by ČR díky Lisabonské smlouvě mohla snadno přicházet o národní pravomoci. S tím nesouhlasí ministr Füle, podle kterého soud odstranil pochyby ohledně dopadů dokumentu.

Soudce Rychetský na následné tiskové konferenci uvedl, že soudci hlasovali o stížnosti v úterý krátce před 9. hodinou.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při vynášení verdiktu o Lisabonské smlouvě

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při vynášení verdiktu o Lisabonské smlouvě

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Premiér je spokojen, politici výrok očekávali

Premiér Jan Fischer přijal rozhodnutí ÚS s uspokojením a konstatoval, že podle jeho názoru již ratifikaci nestojí nic v cestě. Radost z rozhodnutí vyjádřila i česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. "Jednoznačně jsem ráda. Jednoznačně si oddechne Unie," řekla Vicenová.

"Není to překvapení. Vzhledem k letošnímu rozhodování o volbách se ale komentuje cokoli, co se týká Ústavního soudu, složitě," reagoval na výrok soudu předseda ODS Mirek Topolánek. Smlouva by podle něj měla být prezidentem ratifikována v řádu dnů.

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) odjížděl od Ústavního soudu zklamán.

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) odjížděl od Ústavního soudu zklamán.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Předseda KSČM Vojtěch Filip i šéf lidovců Cyril Svoboda připustili, že takovéto rozhodnutí ÚS očekávali. Podobně se vyjádřil i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

"Jsme rádi, že neuspěli. Kdyby panu prezidentovi scházel inkoust, rád ho osobně přinesu," poznamenal předseda zelených Ondřej Liška ke stížnosti senátorů a v narážce na chybějící podpis prezidenta.

Unie schválila prezidentovu podmínku

Ústavní soud se Lisabonskou smlouvou zabýval již podruhé. Při prvním přezkoumávání, kdy se zabýval klíčovými pasážemi, neshledal konflikt s Ústavou.

Hlavní body stížnosti senátorů
Zpochybnění souladu Lisabonu a dalších unijních smluv s ústavním pořádkem a svrchovaností ČR
Některé pasáže Smlouvy o Evropské unii jsou příliš obecné a nejsou dostatečně srozumitelné
Zpochybnění konkrétních ustanovení týkajících se azylové a imigrační politiky
Požadavek, aby ÚS konstatoval, že tzv. „irské záruky“ jsou mezinárodní smlouvou a jako takové vyžadují souhlas Sněmovny i Senátu

Evropská unie na summitu, který se konal minulý týden v Bruselu, souhlasila s podmínkou, kterou si pro podpis vymínil prezident Klaus. Ten se obával, že by Lisabonská  smlouva mohla vézt ke zpochybnění tzv. Benešových dekretů a otevření majetkových nároků Sudetských Němců. [celá zpráva]

Česká republika proto dostala výjimku z Listiny základních práv EU. Prezident následně oznámil, že žádné další podmínky klást nebude. Odborníci očekávají, že ÚS vynese verdikt.

Rychlost s níž o Lisabonské smlouvě jedná Ústavní soud se nelíbí senátorům, kteří podali žádost o přezkum. V pondělí proto ústy senátora Jiřího Oberfalzera oznámili, že se případně obrátí i na soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ne snad přímo kvůli Lisabonu, ale proto, že jim ÚS  neumožnil spravedlivý proces.[celá zpráva]