Krajský soud v Ostravě a Vrchní soud v Olomouci rozhodly, že se lékaři dopustili protiprávního jednání, když provedli sterilizaci bez kvalifikovaného souhlasu tehdy devatenáctileté ženy. Zasáhli tak do jejího zdraví a soukromí. Zároveň soudy uvedly, že takzvaná obecná tříletá lhůta na uplatnění peněžité satisfakce vypršela v říjnu 2004, zatímco žalobu Ferenčíkové dostal krajský soud až v roce 2005.

Ústavní soudci odmítli námitky advokátky Ferenčíkové jako neopodstatněné, soudy rozhodly správně.
Lékaři sterilizovali Ferenčíkovou při porodu druhého dítěte. Postupovali v jejím zájmu, tvrdí, protože už podruhé rodila císařským řezem. Matka se zákrokem údajně souhlasila, byla poučena a podepsala dokumentaci. Ferenčíková ale tvrdí, že v porodních bolestech nevěděla přesně, co podepisuje. Chtěla mít další děti, říká.

Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci na Ostravsku za podobných okolností až desítky romských žen. O problému se v Česku začalo hovořit na podzim roku 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací. Nejnovější známý případ nechtěné sterilizace romské ženy se podle aktivistů stal v roce 2007.