Vláda upřesňuje pandemické plány, resorty a kraje vytvářejí vlastní přípravu tak, aby očekávaný nápor nemocných, který má být až tři milióny občanů, byl zvládnut.

"Chřipku nepodceňujeme, jde o onemocnění, které může být smrtelné,“ řekl Právu doktor Michael Vít, hlavní hygienik ČR.

V pandemickém plánu, který schválila vláda, se mimo jiné píše, že by mohlo být hospitalizováno až 45 tisíc osob, ambulantní návštěvy u lékaře by stouply na dva milióny pacientů a zemřít by mohlo přibližně deset tisíc lidí.  

"Ekonomické dopady pandemie by byly také vážné,“ soudí Vít. Devadesátidenní pandemie by mohla znamenat pokles výkonnosti ekonomiky měřené ročním hrubým domácím produktem o 1,5 až dvě procenta. A to do ztrát nejsou zahrnuty následné škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomiky dlouhodobě. Pojišťovny by zaplatily navíc za léčbu pacientů přibližně dvě miliardy korun. 

Chrání jen očkování

Proti sezónní i prasečí chřipce chrání jen očkování. Vakcínou proti sezónní chřipce již lékaři očkují a je běžně dostupná pro všechny zájemce.  

Vakcínu proti prasečí chřipce nikdo nesežene, nakoupil ji stát a ten také určil, kdo ji dostane. Budou to především lidé s chronickým onemocněním, zdravotníci a pracovníci nezbytní pro chod státu. Očkovat se začne začátkem listopadu. Vakcína má být pro půl miliónu lidí, kdy každý z nich dostane dvě dávky. Nyní se ale zkoumá, zda by nestačila jedna dávka, a v tom případě by vakcína byla pro milión lidí. Kraje upřesňují, koho do očkovacích seznamů zařadit.

"Kromě toho má Česko zásoby 2,5 miliónu antivirotik, která se nasazují do 48 hodin po onemocnění,“ uvedl Vít.

V ČR je zatím situace poměrně příznivá. Prasečí chřipkou onemocnělo přes 300 občanů a nikdo nezemřel. V celém světě se již prasečí chřipkou nakazilo téměř 400 tisíc lidí a přes čtyři tisíce zemřelo.

Co je v pandemickém plánu
Zákaz shromažďování a konání kulturních, společenských a sportovních akcí.
Zákaz návštěv v nemocnicích, ústavech sociální péče, domovech důchodců.
Omezení provozu škol a některých úřadů.
Nemocnice by musely připravit lůžkové kapacity pro nemocné a byl by omezen rozsah poskytování zdravotní péče možná jen na urgentní medicínu.
Nedostatek lůžek pro nemocné by byl řešen se samosprávou a je možné, že by se využil lůžkový fond každého regionu, například internáty, lázeňská zařízení, hotely, penziony apod.
Studenti 5. a 6. ročníků medicíny by pomáhali v ordinacích praktických lékařů.
Každý resort má stanoveno co, kdy a do kdy musí udělat, aby zamezil šíření epidemie.
Stát zatím neuvažuje o nákupu dýchacích přístrojů pro pacienty s případnými komplikacemi a prověřuje stávající kapacity přístrojů. Pokud nebudou stačit, budou dokoupeny. Odhaduje se, že pro akutní dýchací potíže může být hospitalizováno až 30 tisíc osob, přičemž 15 tisíc by mohlo potřebovat intenzívní péči a 50 procent z nich mechanickou ventilaci.