Nejpozději do konce týdne chtějí senátoři převážně z ODS pod vedením Jiřího Oberfalzera předložit v Brně u ÚS dodatečné body ke své stížnosti. "Jsou to body týkající se Římské smlouvy, respektive lisabonské novely té smlouvy," sdělil Lidovým novinám Oberfalzer. Podle senátorů by tím neměla vzniknout nová inciativa.

Celé projednávání se tím podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška zdrží. Cokoliv nového může znamenat komplikace," řekl listu Tomáš Langášek s tím, že ať bude povaha dodatku jakákoliv, budou se jím soudci muset zabývat.

Senátoři ústavně napadli Lisabon i další zakládací listiny EU koncem září. Ve své stížnosti zpochybňují soulad Lisabonské smlouvy jako celku, Maastrichtské smlouvy jako celku a Římské smlouvy jako celku s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. "Byli jsme tlačeni k tomu, abychom tu stížnost podali. A ne vše se nám tam podařilo zakomponovat," vysvětlil senátor Petr Pakosta.

Na žalobu senátorů čekal prezident Václav Klaus, podle nějž by bylo chybou nedat senátorům na ni šanci. Právě Klausův podpis je v současnosti ústřední brzdou ratifikace. Prezident měl od počátku vstupu do EU problém s právní nedotknutelností Benešových dekretů, na jejichž základě si nemohou vyhnaní sudetští Němci nárokovat majetek na území ČR. Odborníci ale pokládají argument za scestný s tím, že Lisabonská smlouva nemůže fungovat zpětně. [celá zpráva]

"Samozřejmě, že jde o obstrukci. Chceme dosáhnout, aby Lisabon nezačal platit,“ citoval týdeník Respekt jednoho z euroskeptických senátorů Tomáše Jirsu. Pokud by se totiž ratifikace protáhla do jara, kdy začnou parlamentní volby ve Velké Británii, přislíbil Klausovi šéf Konzervativní strany David Cameron v případě vítězství vyhlásit k Lisabonu referendum. Britská veřejnost by podle průzkumů dokument odmítla.