Osobu Jana Fischera zná 96 procent Čechů, 83 procent mu v průzkumu vyjádřilo podporu. Podobné obliby nedosahuje ani prezident, v něhož lidé vyjadřují zpravidla vysokou důvěru, v případě Václava Klause kolem 70 procent. Pouze kolem roku 1994 si Václav Havel vysloužil podporu 82 procent obyvatel.

Nejoblíbenější politikové dosahují v současnosti maximálně 51procentní důvěry. Před Fischerem nyní stojí už jen meta 85procentní podpory, jež třímal v roce 1998 taktéž předseda úřednické vlády Josef Tošovský.

Poměrně vysoce je hodnocen i ministr financí Eduard Janota, kterého zná přes 80 procent lidí. Během svého pětiměsíčního působení si získal náklonnost 56 procent respondentů. Méně známý je už vicepremiér a šéf diplomacie Jan Kohout, zná ho 70 procent lidí, příznivě ho hodnotí 49 dotázaných.

Sedm neznámých

I šéf resortu vnitra Martin Pecina, který si ze strany ODS nejednou vyslechl ostrou kritiku, si v popularitě vede lépe než drtivá většina politiků. Zřejmě kvůli rozporům se stal i známým, bezmála 80 procent respondentů ho zná a 46 procent jeho zastoupení ve vládě vidí pozitivně.

Nejméně třetina lidí hodnotí kladně práci všech tří žen v kabinetu: ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, ministryně zdravotnictví Dany Juráskové a ministryně školství Miroslavy Kopicové.

Podstatnou část kabinetu ale veřejnost nezná. O sedmi ministrech lze tvrdit, že nejméně pro polovinu lidí jsou neznámými osobami. Platí to pro ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušku, ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerku, ministra dopravy Gustáva Slamečku, ministra zemědělství Jakuba Šebestu, ministra kultury Václava Riedlbaucha, ministra pro evropské záležitosti Štefana Fülleho a ministra životního prostředí Ladislava Mika.

Samostatnou kapitolou je popularita ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába, kterého znají téměř všichni, příznivý názor na něj má čtvrtina a nepříznivý zbylé téměř tři čtvrtiny občanů.