Soud svým rozhodnutím, kterým pozastavil provedení předčasných sněmovních voleb, zcela vybočuje z rámce ústavního pořádku a porušuje ústavu, řekl v úterý Paroubek ve Sněmovně.

Je to "ústavní exces", prohlásil Paroubek při projednávání ústavní novely, kterou chtějí strany dosáhnout předčasných voleb co nejdříve pro případ, že Ústavní soud rozhodne o zákazu voleb na konci první říjnové dekády.

"Ústavní soud vykročil na novou cestu samostatného politického subjektu stojícího nad zákonodárnými sbory, prezidentem, vládou a hlavně lidem této země," podotkl Paroubek.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška se soud k výrokům předsedy ČSSD nebude vyjadřovat. "Je to politický projev poslance Paroubka," řekl.

Na pořadu úterního jednání poslanců je senátní návrh změny Ústavy, který by umožnil samorozpuštění Sněmovny. Dalším bodem má být související změna volebního zákona, která by měla umožnit zkrácení lhůt k uspořádání voleb.

Ostatní volili mírnější tón

Ostatní lídři stran byli ve svých vystoupeních na adresu Ústavního soudu vesměs mírnější až na předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, který rozhodnutí ústavních soudců označil za "přinejmenším mimoústavní". Podotkl, že ústavní soudci se ve svém soudcovském slibu zavázali dodržovat mimo jiné ústavní zákony, tedy i ten, kterým parlament schválil zkrácení funkčního období současné Sněmovny.

Předseda ODS Mirek Topolánek s rozhodnutím ústavních soudců také nesouhlasil, vyzval ale ke klidu a k hledání celistvého, ústavně čistého, a tedy nenapadnutelného řešení. "Ústavní soud vydal předběžné rozhodnutí, nic s tím v dané chvíli nenaděláme," uvedl Topolánek.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda prohlásil, že současná krize není ústavní, ale politická. "Není možné označit za viníka současné situace Ústavní soud," uvedl Svoboda. Podle něho nelze vést válku s tímto soudem. Také Svoboda vyzval k přijetí dohodnutých ústavních změn.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška naopak vyzval ke zdrženlivému postupu. Navrhl, aby sněmovna projednávání ústavních změn odložila až do doby, kdy bude známo rozhodnutí Ústavního soudu o osudu napadeného jednorázového ústavního zákona o rozpuštění Sněmovny. Tento návrh však poslanci nepřijali.

Rozhodnutí padne ve čtvrtek

Následně zákonodárci ve druhých čteních schválili jak návrh na změnu Ústavy, tak změnu volebního zákona.

Ve zkrácené lhůtě se jimi budou zabývat ve čtvrtek, kdy by je mohli definitivně schválit. Ve hře jsou i některé pozměňovací návrhy, jako změna počtu poslanců na 199. 

Poslanci mají jednat i o protikrizovém balíčku

Poslanci by měli také jednat o přehlasování prezidentského veta u návrhu protikrizového zákona, na jehož podpoře se před prázdninami shodly strany bývalé vládní koalice a ČSSD. Norma zavádí mimo jiné šrotovné, či prodloužení podpory v nezaměstnanosti. ODS v úterý oznámila, že šrotovné nepodpoří. Sociální demokraté naopak doufají, že norma projde. [celá zpráva]

Zákonodárci mají na programu také dvojici návrhů zákonů vrácených Senátem. Obě normy se týkají regulačních poplatků ve zdravotnictví, jedna je zásadně omezuje, druhá je zcela ruší. Také o prosazení některé z těchto norem stojí především ČSSD a KSČM.

Z poslaneckých návrhů zařadili zákonodárci na pořad schůze například bod, který navrhl Bohuslav Sobotka z ČSSD. Jeho návrh má zkrátit lhůty vztahující se k projednávání návrhu státního rozpočtu.

Uspěl také Walter Bartoš z ODS, který navrhl odklad státních maturit. Na podporu tohoto bodu se ještě před začátkem jednání vyslovili i představitelé ČSSD.