Článek
„Předkládáme dvě alternativy. Za prvé: Prezident může/musí rozpustit Sněmovnu, pokud mu to navrhnou tři pětiny poslanců. Za druhé: Zkrácení lhůt ve volebním zákoně na 45/50 dnů, z čehož vyplývají volby buď 30. 10. nebo 6. 11,“ informoval v pondělí Právu vyjednavač za zelené František Korbel.
Zelení jsou podle něj pro formulaci, že prezident může na návrh ústavní většiny poslanců rozpustit Sněmovnu, považují to narozdíl od formulace, že hlava státu „musí“, za ústavní pojistku. Zároveň zelení podle Korbela podporují termín voleb 6. a 7. listopadu, považují jej za bezpečný.
Hašek: lepší je "musí"
Vyjednavač ČSSD, šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek Právu po jednání komise řekl, že rozpracovávali „variantu jedna“, tedy právě návrh na rozpuštění Sněmovny. Pokud se jedná o dilema, zda v předloze uvést, že prezident „může“ nebo „musí“ rozpustit Sněmovnu na její návrh, Hašek varoval před variantou „může“. Mohlo by podle něj dojít k nepřiměřenému posíleni moci výkonné. Uvedl ale, že soc. dem. je připravena přispět k dohodě.
„Nechceme vytvářet žádné umělé překážky,“ sdělil. Politické strany by měly podle Haška apelovat na Ústavní soud, aby ve čtvrtek rozhodl o stížnosti poslance Miloše Melčáka, a přijmout trvalou a nezpochybnitelnou změnu Ústavy umožňující dojít k předčasným volbám. Podle Haška stále platí stanovisko soc. dem., že nejlepší by byly volby 9. a 10. října. Hašek zároveň odmítl, aby lidé nedostali volební lístky do svých schránek, ale až ve volebních místnostech.
Lídr ODS Mirek Topolánek Právu sdělil, že bude prosazovat stále stejnou variantu. „Budu souhlasit s rozumným kompromisem. To znamená „Prezident rozpustí...“ a lístky do schránek, tedy varianta 12 dní na podání kandidátních listin,“ uvedl pro Právo. To znamená, že by se volby konaly 6. a 7. listopadu, varianta data voleb 30. a 31. října počítá se sedmi dny na podání kandidátních listin.
Pokud jde o komunisty, ti trvají na svém novém návrhu, tedy, novelizovat článek Ústavy, jenž uvádí, že je voleno 200 poslanců na čtyřleté volební období. Nově by článek základního zákona podle Filipa uváděl, že je právo Sněmovny zkrátit své funkční období ústavním zákonem. O zkrácení by měl spolurozhodovat i Senát. Poslancům by zůstal mandát až do data voleb, pobírali by i plat. Filip tvrdí, že to jeho strana neprosazuje kvůli financím, ale proto, že chce ještě do voleb stihnout schválit zrušení poplatků ve zdravotnictví.