Ústavní soud už podle informací Práva nařídil ministerstvu vnitra zastavit přípravy voleb v termínu 9.-10. října.

„Nový termín voleb bude možno stanovit až na základě konečného rozhodnutí Ústavního soudu,“ potvrdil předseda soudu Pavel Rychetský. Kdy soud rozhodne, není jasné. „Minimální časový prostor vymezený okamžikem zahájení řízení v posuzované věci a naplněním normy opatření, jež dle stěžovatele zakládá tvrzenou protiústavnost (tedy volbami 9.-10. října. pozn red.), neumožňuje Ústavnímu soudu uplatnit Ústavou mu svěřenou kompetenci v oblasti konkrétní kontroly norem. Jedinou alternativou jejího uplatnění je proto odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí prezidenta republiky,“ vysvětlil Rychetský. Podle odkladu ale nelze usuzovat, jak soud nakonec rozhodne.

Podle slov ústavního právníka Jana Kysely pro ČT, není pravděpodobné, že by se volby stihly do termínu 9.-10. října jakkoliv připravit. "Pokud Ústavní soud nerozhodne příští týden, což není úplně pravděpodobné, tak předčasné volby reálné nejsou," řekl Kysela.

Podle soudců, kteří stížnost rozhodovali v neveřejném plenárním jednání, se případným posunutím termínu voleb nestane nic zásadního. „Soud neshledal žádné okolnosti, jež by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti bránil. Odkladem výkonu rozhodnutí prezidenta republiky volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly,“ dodal Rychetský.  

ČTĚTE TAKÉ
Paroubek i Topolánek svorně kritizují Ústavní soud a odklad voleb
DOKUMENT: Text usnesení Ústavního soudu ke stížnosti poslance Melčáka
Odborník: V kompetenci Ústavního soudu není odložit volby
Klaus k rozhodnutí ÚS: je to aktivistický a bezprecedentní krok 

Klaus: je to bezprecedentní krok

Prezident Václav Klaus na oznámení reagoval slovy, že se tím volby odkládají na neurčito. "Jsem vážně znepokojen dnešním rozhodnutím Ústavního soudu o odkladu vykonatelnosti vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny, které znamená faktické odložení voleb do Poslanecké sněmovny na neurčito. Jde o aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém v naší zemi, kde podle Ústavy České republiky zákonodárná moc náleží Parlamentu," sdělil Klaus. Důsledky je podle něj těžké předvídat.

Pokud by poslanci chtěli stále uskutečnit předčasné volby, museli by být rozpuštěni ústavně - tedy například tím, že by proběhly tři neúspěšné pokusy o sestavení vlády a Sněmovna by ani v jednom případě nedala vládě důvěru.

Melčákova osudná stížnost

Poslanci schválili v květnu ústavní zákon, kterým si funkční období zkrátili, i když podmínky podle Ústavy politická situace nesplňovala. Podle ní může Sněmovnu rozpustit prezident za určitých podmínek, ani jedna z nich ale nebyla splněna. Sněmovna se rozpustila sama ústavním zákonem, Senát souhlasil. Prezident ústavní zákon vetovat nemůže.

Melčák ve stížnosti argumentoval tím, že tímto způsobem by si Sněmovna mohla funkční období libovolně měnit, například i prodloužit.

Jak může padnout vláda
Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (101). Předseda vlády v takovém případě musí podat demisi do rukou prezidenta. S premiérem padá celý kabinet.
V takovém případě vliv prezidenta značně vzroste. Nejprve jmenuje předsedu nové vlády a na jeho návrh poté ostatní členy kabinetu. Hlava státu je pak pověřuje řízením ministerstev a dalších úřadů.
Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. K tomu stačí nadpoloviční polovina přítomných.
Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá Sněmovnu o důvěru.
Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Sněmovny.
Co vede k předčasným volbám
Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem, jestliže poslanci nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem jmenován na návrh předsedy Sněmovny.
K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.
Pokud by zasedání Sněmovny bylo přerušeno na více než 120 dnů.

Ústavní soud tvoří 15 soudců, kteří jsou jmenováni prezidentem na 10 let. Proti odkladu byli v úterý dva soudci, Jan Musil a Vladimír Kůrka. Poradce ÚS Vlastimil Göttinger tlumočil rozhodnutí soudců případ do řádného rozhodnutí nekomentovat.