Právo má k dispozici zprávu, v níž vládu chce ve středu pořádat o injekci zmíněnému ústavu ve výši 45 miliónů korun. "Šetření jdou již na vrub kvality poskytovaných služeb,“ varuje ve zprávě Miko.

Meteorologové tvrdí, že dobře fungující předpovědní a výstražná služba může snížit škody až o třetinu a ztráty na životech může prakticky odbourat. V roce 2006 byly následky záplav vyčísleny na 5,6 miliardy, letos to už bylo přes osm miliard. Při povodních letos zahynulo15 lidí.

Když udeří voda na větším území...

Příští rok má totiž ústav podle jeho ředitele Ivana Obrusníka dostat o 63 miliónů korun méně. I kdyby ministr pro ústav vymohl injekci, stejně by meteorologové dostali proti letošku méně.

V uplynulých letech kvůli snižování příspěvku od státu již byl navíc ústav nucen šedesát lidí propustit. To, jak řekl Obrusník Právu, může předpovědní a výstražnou činnost podstatně ohrozit.

"V případě, že nastane krizová situace ve větší části republiky najednou, jako tomu bylo v roce 2006, tak nejsme schopni obsadit všechny směny předpovědní služby v regionech, protože nemáme dostatek lidí. Stačí, aby byl někdo na dovolené, a je těžké ho nahradit,“ uvedl ředitel.

I když si ústav uvědomuje tíživou ekonomickou situaci a chce se chovat úsporně, je to podle Obrusníka podobné jako u policie a armády: "Nejde šetřit donekonečna. Když se dostanete na minimální stav, tak přestanete být funkční.“

Znepokojen je i ministr Miko, podle kterého snížení příspěvku pro rok 2010 "vzbuzuje obavy o další funkčnost ústavu a především předpovědní a výstražné služby“.

Upozorňuje kolegy, že i když vláda se po zkáze v roce 2006 rozhodla posílit výstražnou povodňovou službu ČHMÚ lidmi i penězi, "některá opatření nebyla plně realizována“.

Vydělali si čtvrtinu: 180 miliónů korun

I tak je výstražná služba ČHMÚ pro povodně podle Mika stále na vysoké úrovni. Hrozí však, že lidé nebudou dostatečně proškolováni, či nebude kdo by dělal běžné kontroly měřicích systémů. Mikova zpráva proto hovoří o potřebě zajistit pro ČHMÚ 45 miliónů korun, přičemž 39 z nich by dostal ústav na provoz a šest miliónů na mzdy pro patnáct lidí.

Dosud se meteorologům z ČMHÚ dařilo nahrazovat část chybějících financí od státu vlastní výdělečnou činností. Jenže dříve byl poměr částek od státu a z vlastních zdrojů 90 ku 10 procentům, zatímco nyní už to bude 75 ku 25 procentům.

"Potřebujeme, abychom byli financovaní stabilně, ne abychom každý rok čekali, až někdo udělá škrty a my pak něco dostaneme. Takto nemůžeme nic plánovat. V této chvíli jsem v situaci, že bez vlastní komerční činnosti, která nám loni vynesla 180 miliónů korun, bychom nepřežili,“ řekl Obrusník. Z čísel plyne, že ústav ročně potřebuje skoro tři čtvrtě miliardy korun.