Přesné ekologické a ekonomické dopady existence nepůvodních druhů se však podle listu  vzhledem k současným znalostem dají měřit či odhadovat jen nesnadno.

"Přesný vliv stále neznáme u 90 procent z 10 000 cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou u nás (v Evropě) přítomny většinou méně než 200 let," píše deník. Přesto článek obsahuje určité odhady škod. Například v Británii se jen škody na úrodě kvůli nejrůznějších druhům invazivního hmyzu a pavouků odhadují na 2,8 miliardy eur ročně (72 miliard korun).

To však prý ještě není nic proti tomu, jaké výše dosahují odhady ve Spojených státech. Tam podle amerického ministerstva vnitra jde o 123 miliard dolarů ročně (2,2 biliónu korun).

Brusel chystá novou strategii

Z invazivních druhů začíná mít strach i Brusel. Před časem proto začal připravovat společnou unijní strategii.

Invazivní druhy jsou totiž často velkým nebezpečím pro původní evropské rostliny a zvířata, neboť mohou narušit lokální flóru a faunu a způsobit značné škody na přírodě i na zdraví lidí. Do Evropy se dostaly náhodně, nebo je tam záměrně dovezli lidé, třeba k využití v zemědělství. S tím, jak roste obchod a přeprava zboží a lidé se častěji přesouvají napříč světem, se pak zvyšuje i množství takových květin či zvířat na "starém kontinentu".

Ne všechny z více než 10 000 nepůvodních druhů v Evropě působí potíže. Za "problémové" lze podle unijního projektu DAISIE označit tak deset až 15 procent z nich.

V Česku zabíjejí cizí lípy čmeláky

V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků.

Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který láká čmeláky. Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než jí přijímají, proto hynou hlady. Pod každým stromem jsou proto stovky i tisíce mrtvých jedinců, uvedli tehdy ochránci přírody.