"Ještě jdu. Je to můj první delší výšlap po operaci kyčelního kloubu. Cesta se oproti minulosti nezdála ani příliš dlouhá, řekl bych, že byla přiměřená," řekl na vrcholu Právu zpocený prezident shánějící se okamžitě po pivu.

Prezident se po výstupu na Sněžku rychle osvěžil.

Prezident se po výstupu na Sněžku rychle osvěžil.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Hlavě státu doprovod okamžitě obstaral půllitrovou plechovku. Klause patřícího mezi pravidelné účastníky Svatovavřinecké pouti čekal na střeše Čech spolu s královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou kardinál a blízký přítel papeže Joachim Meisner z Kolína nad Rýnem. Jeden z nejvyšších církevních hodnostářů Německa, který ve třech jazycích celebroval vrcholovou mši, předal českému prezidentovi pamětní stříbrnou minci kolínské katedrály.

Prezident Václav Klaus s kardinálem Joachimem Meisnerem (vlevo) a biskupem Dominikem Dukou.

Prezident Václav Klaus s kardinálem Joachimem Meisnerem (vlevo) a biskupem Dominikem Dukou.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

"Odkaz ještě aktuálnější"

Kardinál, který pochází z nyní polské Wroclawi, zdaleka nebyl na Sněžce poprvé. "Výstupů bylo mnoho. Chodil jsem na Sněžku ještě jako malý kluk, než nás po druhé světové válce odsunuli z Wroclawi. Rád se sem vracím, je to přece můj rodný kraj," řekl Právu Meisner, který po odsunu působil v bývalé NDR.

"Proto i pozvání na Svatovavřineckou pouť jsem s povděkem přijal. Dnes jsem se ale narozdíl od vašeho prezidenta nechal na Sněžku raději vyvést. Je mi přece jenom už šestasedmdesát," dodal kardinál.

Pouť zasvěcená svatému Vavřinci, patronu mimo jiné horských záchranářů, který zemřel mučednickou smrtí upálen na roštu, protože církevní majetek namísto světské moci rozdal chudým, přilákala na Sněžku stovky lidí. "Jeho odkaz je dnes ještě aktuálnější," podotkl biskup Duka.

Svatovavřinecká pouť
Tradice Svatovavřinecké pouti začala na Sněžce roku 1686. Poutníci proudili na nejvyšší horu Čech v době válek i změn režimů. Odvahu rozšířit řady věřících nacházeli v letech vlády komunistů spíše tradičně religióznější Poláci. Účastníci novodobé pouti, kterou naplno v roce 1996 rozjela pecká podnikatelka Jaroslava Skrbková, odjakživa požadovali udělat z vrcholu Sněžky mezinárodní teritorium bez hranic, což se prakticky událo loňským vstupem Česka a Polska do schengenského prostoru. Poutník, který prvně na Sněžce veřejně před davem vyslovil přání zbavit Sněžku hraničních kamenů byl začátkem devadesátých let minulého století biskup Karel Otčenášek.