Článek
Někteří lidé z ODS dávali najevo, že byste měl projevit vděčnost za volbu a respektovat jejich roli i rozhodnutí a ústavní válku neprodlužovat. Má být prezident osobou nepolarizující, jak jste často argumentoval vůči Václavu Havlovi, nebo sjednocujícím elementem? Mám dojem, že vedete válku na mnoha frontách – mluvíte o soudcokracii, mediokracii, senátoři schválením Lisabonu podle vás selhali podobně jako česká elita v nedávné historii... To jsou strašně silná slova, kterými tyto instituce ponižujete do role třtiny klátící se ve větru.
To je úplný nesmysl. Mimořádný vstup soudcovských institucí do utváření politiky a legislativy je fenomén, který zasáhl celý vyspělý svět, to není můj výmysl. Používám standardní termíny ze společenských věd. To, že soudcokracie hrozí pohlcovat demokracii, není Klausův výmysl, prezident Klaus ho pouze říká s jistou autoritou svého úřadu.
A jestli má prezident polarizovat, nebo být svorníkem? Prezident především musí mít nějaké názory a ty musí prosazovat bez ohledu na to, jestli v daném momentu polarizují, nebo jsou svorníkem. Prezident má povinnost občas foukat proti větru a nebýt třtinou v rukou veřejného mínění, jak se snaží být někteří předsedové našich politických stran. Trvám na tom, že svým chováním a svými názory na spoustu jevů naší současnosti jsem v rámci české populace sjednocující osobou. A na to jsem pyšný. Určitě je ale asi pravda, že nesjednocuji naše různé ambiciózní politiky, kteří se snaží krátkozrace maximalizovat své politické zájmy.
Přesto vzniká dojem, že se zbavujete svých spojenců. Opustil jste politickou stranu a vám blízké malé strany podle vás svou šanci na příštích pět let „zbabraly“. Usekáváte si možnosti vlivu. Necítíte se na Hradě sám?
Řekl jste, že jsem se rozešel se stranou, kterou jsem zakládal. Nikoliv, tato strana se rozešla se mnou, respektive její vedení ji zakormidlovalo někam jinam. Nerozešel jsem se s idejemi a s celou řadou lidí uvnitř této strany. Přeci jde o to, jestli hledám spojence za každou cenu, za cenu ústupků od vlastních názorů. Od vstupu do politiky jsem měl problémy se spojenci. Pochopil jsem, že je člověk získává nikoliv tím, že se k nějakému přimyká, ale že ostře formuluje své názory a eventuálně se někdo „přimkne“ ke mně. A takto já budu pokračovat.
Myšlenková provokace je bezvadná, ale...
Odmítám slovo provokace, má pejorativní význam. Myšlenku o mylnosti Lisabonské smlouvy a bláznivosti teorií globálního oteplování neříkám jako provokaci. Jsem o tom hluboce přesvědčen a spousta podobných argumentů je už všude slyšet.
Po loňské drtivé porážce ODS jen přikládáte pod kotel své bývalé straně další polínka. Například tím, že jste její vládu označil za nejzlobbovanější v historii Česka.
Já neusiluji o jakoukoliv změnu ODS v jakémkoli směru. Chci, aby to v tomto rozhovoru zaznělo jasně. Mohu za sebe spekulovat, jestli očekávám, že další vývoj ODS bude ve směru, který mne bude těšit, ale to je jiná úvaha. Jako jistou hypotézu mohu říci, že moc k těšení v tom nevidím a neočekávám. To mne vede k úvahám, kdo ví, co bude v roce 2013, jestli nebude prostor pro nějaký můj další vstup do politiky s jiným praporem v ruce. O žádný pohyb ODS opravdu neusiluji. Jestli je to potěší, nebo mávnou rukou, je věc druhá.
Co jste měl na mysli tím praporem v roce 2013?
Nic víc než to, co jsem řekl.
Vy byste mohl s nějakým praporem zase vstoupit do politiky?
No comment. Ta věta byla myšlena přesně tak, jak byla formulována.
Právní analýzy se liší v názoru, jestli při změně systému prezidentské volby byste mohl jít do boje ještě potřetí právě v roce 2013. Zkusil byste přímou volbu? Bude vám 71 let a to je věk, v němž Karel Schwarzenberg zvažuje kandidaturu do Sněmovny.
Tuto otázku si opravdu nekladu. Žiji s vědomím, že jsou u nás povolena dvě volební období prezidenta, a ničím jiným se nezaobírám.
Celý rozhovor je otištěn v sobotním vydání deníku Právo.