"Poslanci ČEZu s láskou"; "Urban, Říman, lidem berou, ČEZu dávají" - stálo na transparentech aktivistů Greenpeace. I na letácích, které se během polední pauzy objevily na lavicích poslanců, aktivisté obviňovali Římana s Urbanem, že chtějí sebrat ze státního rozpočtu 68 miliard a dát je nejbohatší firmě v zemi, která takovou pomoc nepotřebuje.

Leták aktivistů Greenpeace proti poslaneckému přílepku

Leták aktivistů Greenpeace proti poslaneckému přílepku

FOTO: Martin Neliba , ČTK

Místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová (ODS) po protestu na galerii schůzi přerušila a vyzvala sněmovní ochranku k zásahu proti demonstrantům. Ochranka poté galerii uzavřela a transparenty zabavila.

"Já jsem přesvědčená, že projevy anarchie typu vyvěšování plakátů a transparentů na galerii na půdu Sněmovny rozhodně nepatří a nepřispějí ani k úrovni ani ke kvalitě projednávání zákonů," vysvětlila Talmanová.

Bursík: ČEZ dostane od státu 68 miliard

Kolem návrhu se ve Sněmovně roznítily spory. Hlavním kritikem návrhu byl bývalý šéf zelených Martin Bursík, který ve svém projevu vyzval poslance, aby neobhajovali přílepek, "který obchází exekutivu, vládu a ministerstvo“. Podle něj hlasování ukáže, kolik poslanců ve Sněmovně má čest.

Bursík na svém blogu aktualne.cz tvrdil, že ČEZ má dost "svých lidí“, kteří návrh Sněmovnou protlačí bez předchozího projednání vlády. Návrh podporují "až v dojemné shodě“ oba bývalí ministři průmyslu Martin Říman (ODS) a Milan Urban (ČSSD), upozornil Bursík.

Podle Bursíka se schválením návrhu přesunou budoucí příjmy státu do příjmů ČEZu. "Mezi lety 2013 až 2020 půjde podle odhadů ministerstva životního prostředí o přesun cca 68 miliard korun z příjmů státního rozpočtu do rozpočtu elektrárenských společností,“ vysvětlil Bursík. 

Bursík v proslovu označil poskytnutí povolenek v hodnotě 68 miliard ČEZ za krádež.  

Ministr průmysl přílepek brání

Návrhu se zastal současný ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Zdůraznil, že investice v energetice jsou dlouhodobou záležitostí a každým odkladem ztrácejí firmy čas. EU se před časem zavázala, že do roku 2020 sníží emise o 20 procent a zvýší podíl obnovitelné energie na pětinu. Unie chce těchto cílů dosáhnout za pomoci klimaticko-energetického balíčku, jehož součástí je systém obchodování s emisními povolenkami.

Některé podniky si tak v budoucnosti budou muset kupovat povolenky, aby do ovzduší mohly vypouštět emise oxidu uhličitého. Jedna povolenka představuje jednu tunu těchto emisí.  

O rozdělení emisních povolenek mezi jednotlivé podniky na léta 2008 až 2012, které byly zcela zdarma, rozhodla vláda počátkem loňského roku. Společnosti, které vypouštějí do ovzduší více emisí, než na kolik dostaly povolenky, si musejí koupit povolenky od podniků, jež se drží pod svým limitem.

Od roku 2013 podle původních návrhů klimaticko-energetického balíčku si měly energetické společnosti kupovat veškeré povolenky. Členské země se nakonec ale dohodly, že v tomto roce energetické firmy dostanou 70 procent povolenek zdarma, všechny si budou muset kupovat až v roce 2020.

Bývalý ministr průmyslu Martin Říman připomněl, že vláda schválila pozici ČR vůči klimaticko-energetickému balíčku, který postupný náběh povolenek obsahuje, naprosto jednomyslně. Tedy že pro ni hlasoval i sám Bursík.