Mince nyní dostane odborný numizmatik, který by je měl přesně určit a případně také konzervovat, řekli vedoucí výzkumu Karel Kašák a ředitel klatovského muzea Luboš Smolík.

"Jsou to mince různé nominální hodnoty z našeho území i z Evropy. Zatím ještě neznáme, která z nich byla nejmladší, takže se nedá přesněji odhadnout doba uložení," řekl Kašák. Pocházejí z doby třicetileté války, jsou mezi nimi i starší platidla, například pražský groš. Nejspíš je místní lidé ukryli před cizími vojáky. Nezakopali je do sklepa ani ke zdi domu, ale v rohu dvora. Podle Kašáka už mohl být hrnec objeven mnohem dříve - v 19. století, když se zřejmě strhávaly masné krámy.

Místo nálezu prozkoumá báňský úřad

Archeologové zkoumají zatím plochu zhruba 100 metrů čtverečných v okolí starého důlního díla, jehož statiku chce následně prověřit báňský úřad kvůli chystané rekonstrukci náměstí.

"Od začátku jsme proto čekali nálezy hlavně spjaté s důlní a hornickou činností z doby vrcholného středověku," poznamenal archeolog. Kompletní průzkum náměstí před jeho rekonstrukcí bude následovat později.

Nálezu většího množství mincí v keramické nádobě zakryté dřevěnou poklicí předcházel původně objev dvou volných zlatých holandských mincí z let 1608 a 1631. S uložením hrnce stříbrňáků zřejmě nesouvisely, archeologové ale po jejich nalezení začali prohledávat území detektorem kovů.

"My teď ten příběh, kdo to mohl uložit, jak významný občan to byl, nebo jestli to nebyl uložený depot vícero majitelů, nemůžeme říci, jelikož neznáme celkovou hodnotu na tehdejší dobu. Každopádně z tohoto období se dost často nacházejí depoty mincí, tento je z těch větších," poznamenal Kašák. Díky utěsnění nádoby a tomu, že byla v propustné hornické hlušině, která nedrží vodu, je nález v poměrně velmi dobrém stavu.

Největší nález

Klatovské muzeum, do jehož sbírek se zřejmě zaeviduje, nyní mince předá odborníkovi numizmatikovi. Ten je vyčistí, přesně určí a zakonzervuje, řekl Smolík. Podle něj je zatím velmi předčasné hovořit o finanční hodnotě nálezu i o tom, kdy by si mince mohla na výstavě prohlédnout veřejnost.

Šumavský historik Vladimír Horpeniak potvrdil, že už v minulosti se v Kašperských Horách a v okolí mince ze třicetileté války našly, nynější nález je ale zřejmě největší. Ve středověku poměrně významné město za války podle historických pramenů trpělo - muselo živit armády, nevyhnulo se údajně ani drancování a požárům. Právě v té době lidé zřejmě schovávali pod zem svůj majetek.