Kinský od roku 2001 žádal v České republice navrácení rodového majetku za několik desítek miliard korun. 

Podle Čapka, který Kinského v jeho kauzách v České republice zastupoval, je pravděpodobné, že se restitučních nároků ujme Kinského syn, který prý otci s případy pomáhal. "Je to však pouze moje domněnka," zdůraznil advokát s tím, že žádné bližší informace o skonu svého klienta zatím nemá.

Kinský podal u soudů 157 žalob, jimiž se domáhal vrácení majetku za 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce, protože údajně kolaborovali s nacisty. Advokát Kinského Jaroslav Čapek ale tvrdil, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich. 

Kinský se narodil v roce 1936 Matyldě a Oldřichu Ferdinandovi Kinskému. Podle dokumentů se oba v době ohrožení republiky v roce 1938 výrazně pronacisticky angažovali a Oldřich Kinský se významně podílel na odtržení Sudet a jejich připojení k Německé říši.

Po otcově smrti v roce 1938 se v roce 1940 Kinský s rodinou odstěhoval do Argentiny, kde žil až do své smrti.

Neznámější Kinského kauzy
Kinský získal pozemky, les a park u Chocně na Orlickoústecku a náhrobní kapli ve Veltrusech na Mělnicku. Ve všech případech se jejich tehdejší vlastníci, většinou menší obce, vzdali práva na odvolání.
Nejvíce Kinského žalob se přitom týkalo nemovitostí na Chrudimsku, Děčínsku, v okolí Kladna a Rakovníku. Nároky Kinský vznesl i na objekty a pozemky na Litoměřicku, Českolipsku a Svitavsku.
Chtěl zpět i budovy v Praze, včetně paláce Kinských na Staroměstském náměstí, kde nyní sídlí Národní galerie.
 Zdroj: ČTK