„Zkoušky by mohly v delším období postupně nahradit státní maturity, které mají nevýhody v přílišné koncentraci zkoušek do krátkého období a omezování potřebné rozmanitosti výuky,“ píše se v aktuální verzi Zelené knihy školství, kterou má Právo k dispozici. Zelená kniha je dokumentem proti vládní Bílé knize, z níž má mj. vzniknout nový vysokoškolský zákon a kterou ostře kritizují vysoké školy.

Maturity by po této reformě probíhaly v režii škol s tím, že podmínkou k jejich skládání by byly požadované minimální zkoušky složené kdykoli v průběhu studia,“ upozorňuje ČSSD.

Sociální demokraté také plánují zavést spoření na vysokoškolské studium a studentské půjčky. U některých oborů zvažují finanční stimulaci.

Plánují i školné?

Cestou pro posluchače VŠ k financování studií by pak mohlo být i rozšíření současného stavebního spoření.

„Zároveň je nutno zvážit finanční stimulaci studentů u trhem práce vysoce poptávaných oborů, zejména technických a přírodovědných.“
Soc. dem. zastává názor, že navržená koncepce školného z dílny Lišky zásadní problém financování VŠ neřeší.

„Přehlédnutelné není ani to, že placení školného průměrnému absolventovi bude nabíhat ve věku kolem 30 let, tedy v období, kdy je na tom z hlediska rodinných příjmů na hlavu nejhůře,“ tvrdí sociální demokraté.

Na druhé straně je podle autora Zelené knihy a stínového ministra školství Jiřího Havla nutno si uvědomit, že studium na vysoké škole už v současnosti není zdarma.

„Rodina studentovi platí životní náklady a student se vzdává výdělku. Tyto neviditelné roční náklady činí 100–200 tisíc korun, ekonomicky tedy zaplatí rodiny za magisterské studium celkem cosi mezi půl až miliónem korun,“ píše Havel.

Podle názoru soc. dem. je i přesto nutno vychovávat studenty k finanční odpovědnosti právě půjčkami. Přitom podle ODS je zavedení spoření na studium zásadním předpokladem k tomu, aby v budoucnu fungoval systém školného.

Dosud na veřejných školách platí penalizační školné za překročení povolené délky studia. „Větší finanční prostor by měl být ale vymezen stimulaci prospěchu. Prospěchová stipendia by měla mít státem garantovaný větší rozměr,“ soudí ČSSD.

Povinná školka

U mateřských škol doporučuje Havel zavedení povinného roku předškolní výchovy, od roku 2012 či 14, „výhledově lze zvážit až dva roky povinné předškolní výchovy, orientačně od roku 2020“.

„Mateřská škola je rok před nastoupením do základní školy holou nutností,“ myslí si.
Základní rozsah povinné předškolní docházky by byl bezplatný, což není v rozporu s platbami za stravu, pomůcky a za nadstandardní služby (např. delší dobu péče).
„Je nutno se také vyjádřit i k alternativě zahájení školní výuky dříve než v šesti letech, což je v řadě zemí, které naopak poukazují na snazší osvojování si některých dovedností v nižším věku,“ konstatuje soc. dem.

Významným podnětem k diskusi je podle ČSSD zrušení či zachování kvalifikačního systému pedagogických hodností profesor a docent. Profesory v současnosti jmenuje prezident. „V řadě zemí se učitelská kvalifikace ponechává na zaměstnavateli a hodnosti jako asistent, odborný asistent, docent a profesor jsou v podstatě jen označením profesního zařazení stanoveného vnitřními pravidly instituce a kontraktem,“ popisuje soc. dem.

Výhodou je pružnost, kdy zařazení profesora je možno udělit expertovi bez byrokracie habilitací a profesorských řízení.

Nevýhodou je podle ČSSD inflace titulů, které jsou udělovány bez kritérií.


Co je v Zelené knize
Otázkou zůstává, jak lépe řešit problém výrazně podprůměrného prospěchu studentů, zbytečných administrativních nákladů apod.
Na druhé straně nelze zcela pominout výchovný efekt sdílených nákladů a stimulaci dobrých výsledků studia.
Zároveň je nutno zvážit finanční stimulaci studentů u trhem práce vysoce poptávaných oborů, zejména technických a přírodovědných.