Organizátoři akce ale označují toto rozhodnutí za nekorektní a nesouhlasí s ním.

Odbor obchodních aktivit pražského magistrátu v dopise uvedl, že hlavní město nesouhlasí s umístěním pódia během manifestace, rozhodnutí ale neodůvodnil. "Je to z bezpečnostních důvodů, akce by se mělo zúčastnit několik tisíc lidí. U takhle velkých akcí je to standardní postup," řekl ČTK Wolf.

Zástupci iniciativy Demokracie staví, která manifestaci pořádá, se domnívají, že magistrát rozhodl bez adekvátního důvodu. "Přestože s tímto rozhodnutím magistrátu nesouhlasíme, budeme jej respektovat," uvedli v prohlášení, které má ČTK k dispozici.

Plánují přenosné pódium

Přesto se podle nich akce odehraje "s potřebným technickým vybavením", plánují tam totiž postavit malé přenosné pódium, které je možné kdykoliv odklidit.

Iniciativa kritizovala rovněž to, že magistrát o věci rozhodl v pátek 30. ledna, dopis pořadatelé obdrželi až ve středu 4. února. "Přitom běžnou praxí je, že doporučený dopis dorazí obvykle den po odeslání," dodali zástupci iniciativy.

Právě pražský magistrát společně primátorem Pavlem Bémem (ODS) mají podle bývalého ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka podíl na neúspěchu Kaplického návrhu.

Magistrát ve vyjádření, které má ČTK k dispozici, ale obviňuje právě Ježka. "Minulé vedení Národní knihovny v čele s panem Ježkem nezvládlo po manažerské a organizační stránce přípravu a vyhodnocení architektonické soutěže. Ta podle právních stanovisek a rozhodnutí nezávislých úřadů proběhla v rozporu se zákonem," tvrdí Wolf.

Přijde i Kocáb s Horáčkem

"Magistrát nemá potíž se k problematice nové budovy postavit čelem. Hlavní město Praha však není a nikdy nebylo subjektem, který by měl Národní knihovnu stavět," dodal mluvčí s tím, že magistrát může pouze posuzovat stavbu v případném stavebním řízení.

Manifestace nazvaná Postavme se ke knihovně čelem začne v 18:30, organizátoři mají prostor rezervovaný až do 22:00. Podle pořadatelů účast přislíbili mimo jiné herečka Aňa Geislerová, herci Jakub Prachař a Vojtěch Dyk, lékař Pavel Klener, hudebník Michal Horáček, architekt Ivan Kroupa, ministr školství Ondřej Liška, ministr pro lidská práva a hudebník Michael Kocáb, sochař Jaroslav Róna a fotografové Robert Vano a Zdeněk Tichý, zpěvačka Lenka Dusilová a hudební skupiny Tatabojs.

Cílem akce je vzbudit zájem veřejnosti a oživit debatu o postavení nové budovy Národní knihovny podle Kaplického návrhu. Kaplického návrh zvítězil v březnu 2007 v architektonické soutěži, projekt ale nebyl realizován. Podle iniciativy stavbě nebrání právní nebo formální překážky, nýbrž politická vůle. Na podporu projektu vzniká také veřejná sbírka, kterou organizuje Nadační fond pro knihovnu.

Nejdiskutovanější projekty Jana Kaplického

Vizualizace Kaplického blobu na Letné Foto: vizualizace Future Systems

Návrh budovy Národní knihovny pro Prahu zvaný Chobotnice měl být první významnou stavbou Kaplického v jeho staré vlasti. Přestože stavba nakonec na pražské Letné téměř určitě nevyroste, dostala tohoto významného rodáka do širšího povědomí tuzemské veřejnosti.

Vizualizace koncertní a kongresové síně od Jana Kaplického projektované pro České Budějovice. Foto: vizualizace Future Systems

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka se má začít stavět v Českých Budějovicích v roce 2010. Objekt připomíná rejnoka. Bočním otvorem, okem, se budova dívá do přírody, kterou tvoří unikátní systém rybníků a stromů v chráněném ptačím území. Foyer osvětluje přírodní světlo z okna stropu. Při tvorbě se Kaplický inspiroval oblými tvary a hudbou.

foto: Profimedia

Za novinářskou tribunu na londýnském kriketovém stadionu Lord's byl ateliér Future Systems v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu. Vypíná se nad hřištěm a poskytuje dokonalý pohled na plochu. Obrovská skleněná čelní stěna je skloněná, aby neodrážela slunce. Deník The Independent zařadil tribunu mezi nejvýznamnější moderní stavby.

Foto: Archiv firmy selfridges.comFoto: archiv firmy selfridges.com

Obchodní dům Selfridges v Birminghamu, jakýsi lesklý "pásovec" tvořený 20 000 hliníkovými terči, doslova oživil do té doby šedivé město. Za vše mluví jedna z reakcí na tuto stavbu: "Tak už tu konečně přistáli Marťani". Rovněž tato stavba byla deníkem The Independent označena za jednu z nejvýznamnějších moderních staveb.