Poslanci vyhověli návrhu Marka Bendy (ODS) a Evy Dundáčkové (ODS) na odložení projednávání Lisabonské smlouvy do 17. února tohoto roku. Pro návrh hlasovalo 115 poslanců, proti 73. 

Šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř odklad rozhodování uvítal. Podle jeho slov umožní alespoň začít projednávat stykový zákon. K tomu, že se ODS podařilo prosadit odklad hlasování mimo jiné díky podpoře komunistů, Tluchoř řekl, že ve Sněmovně jedná každý s každým. Vedle komunistů podpořila odklad i část lidovců. 

Ranní rozhodnutí poslanců krátce po zahájení jednání předcházelo úterní projednávání Lisabonské smlouvy, které se protáhlo do večerních hodin.

"S výsledkem hlasování jsem spokojen, umožní projednat návrh na referendum o Lisabonské smlouvě. Budu vyjednávat s představiteli stran o tom, aby bylo zkráceno projednávání návrhu na referendum ve 2. a 3. čtení tak, aby se mohlo referndum konat například s volbami do Evropského parlamentu," řekl Novinkám šéf Kominustů Vojtěch Filip.

Paroubek: Je to hloupé a trapné

Šéf ČSSD Jiří Paroubek označil přerušení schůze za „netaktiku“. Prohlásil dokonce, že je to „hloupé a trapné“. Pustil se také do ODS a KSČM, které přerušení prosadily.

„Je to taková pikantní koalice mezi komunisty a ODS, doufám, že nebude na věčné časy. Beru to tak, jak to je, obě strany jsou euroskeptické, obě nechtějí Lisabonskou smlouvu, narozdíl od ODS, která předstírá, že ji vlastně chce, tak komunisté aspoň otevřeně říkají, že ji nechtějí,“ řekl novinářům.

Zatímco sociální demokraté, lidovci a zelení trvali na urychleném hlasování bez dalších odkladů, ODS a komunisté chtěli jednání odložit.

Odklad na návrh ODS vychází z doporučení sněmovních výborů zahraničního a ústavně-právního, které projednávání smlouvy přerušily kvůli přípravě prováděcí novely k lisabonské smlouvě.

Poslanci chtějí, podobně jako senátoři, pro vládu takzvaný vázaný mandát. Měl by sněmovně a Senátu zaručit, že bez jejich souhlasu by zástupci vlády nemohli rozhodnout o převodu pravomocí z Prahy do Bruselu.

Jak parlament jedná už rok o Lisabosnké smlouě
19. října 2007 - Evropská unie se dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument by měl nahradit původně navrhovanou euroústavu.
13. prosince 2007 - Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za ČR dokument podepsal premiér Mirek Topolánek (ODS).
1. dubna 2008 - Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí - kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo proti smlouvě i pět poslanců ODS.
24. dubna 2008 - Senátoři požádali Ústavní soud, aby posoudil soulad Lisabonské smlouvy (LS) s českým ústavním pořádkem. Zástupci ČSSD prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.
19.-20. června 2008 - Summit EU rozhodl, že proces ratifikace bude pokračovat i přes negativní referendum v Irsku.
26. listopadu 2008 - Podle Ústavního soudu může proces schvalování LS v Česku pokračovat. Soud nenašel rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem.
7. prosince 2008 - Kongres ODS schválil usnesení, podle něhož je ponecháno na poslaneckém a senátorském klubu, jak budou hlasovat, současně ale kongres "důrazně doporučuje" přednostně v parlamentu prosadit česko-americké smlouvy o umístění protiraketového radaru na českém území.
9. prosince 2008 - Sněmovna přerušila projednávání LS do 3. února 2009. Pro návrh šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře hlasovalo 159 poslanců včetně sociálnědemokratických.
7. ledna 2009 - Zástupcům ODS se podařilo prosadit odklad schvalování Lisabonské smlouvy v Senátu.
4. února - ODS ve sněmovně prosadila další odklad projednávání Lisabonské smlouvy.