V pátek přišla zpráva, že největší domácí ocelářská společnost ArcelorMittal Ostrava bude kvůli ochlazení poptávky v důsledku světové krize propouštět a začala o tom jednat s odboráři.

Podle slov mluvčí firmy Věry Breirové pro ČTK se snižování stavu dotkne všech firem, které má koncern Arcelor Mittal v Česku. Počet propuštěných nesdělila. V Česku zaměstnává přes 10 300 lidí, z toho v ArcelorMittal Ostrava pracuje 7 450 lidí.

Lidé mají dluhy

Jen u bank a dalších finančních institucí měli Češi v říjnu dluhy přes 853 miliard, což je téměř o 175 miliard korun více než před rokem. Experti se navíc shodují, že čeští zaměstnanci nejsou na období otřesů na pracovním trhu příliš dobře připraveni. Jejich závěry potvrzuje i analýza trhu práce, kterou zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Češi se průběžně nevzdělávají, jejich schopnost stěhovat se je omezená. Navíc v Evropě patříme mezi první čtveřici zemí, která zaměstnává nejvíce pracovníků ve strojírnách, automobilkách či na stavbách. Tedy v odvětvích, která světová finanční krize postihne nejvíce a nejrychleji.

Přibude lidí hledajících práci

O místa se mohou obávat také zaměstnanci finančních institucí, pokud poklesne zájem o hypotéky a pojištění. Česká republika se totiž podle ČSÚ může „pochlubit“ tím, že má v EU nejvíce podnikatelů pracujících právě ve finančním zprostředkování.

Že snižování počtu pracovníků není teoretická hrozba, ale realita již letošního roku, potvrzuje kopřivnická Tatra, která do března sníží počet pracovníků o 820 lidí. Škoda Auto již snížila počet agenturních zaměstnanců o 1500 lidí a Visteon Autopal propustí během tří měsíců 550 pracovníků. Snižování počtu pracovníků například oznámily i společnosti Brano, Saar Gummi Czech, Bosch Diesel, Cadence Innovation, AAA Auto (oznámila včera propuštění 700 zaměstnanců) a řada dalších.

Stěhování je drahé

Kvalifikace české pracovní síly je obecně na vzestupu – zvyšuje se především kvalifikace a vzdělání žen. Střední vzdělání má 70 % obyvatel. Tady ale výčet kladů končí.

Problém je jazyková příprava obyvatel, většina zaměstnanců v průmyslu se například se zahraničním zaměstnavatelem nedomluví. Zcela nevyhovující pro měnící se potřeby trhu je systém celoživotního vzdělávání. Zatímco v severských státech či Velké Británii se celoživotně nějakou formou vzdělává zhruba třetina zaměstnanců, u nás je to něco kolem sedmi procent.

Českou specifikou je současně nízká mobilita pracovní síly. I když Češi nejsou žádní peciválové a cesta do zaměstnání jim zabere denně hodinu i více času, stěhování za prací je stále problém. Velké množství občanů si pořídilo byt do osobního vlastnictví na hypotéku, což je současně přikovalo k tomuto bytu. Hypotéku budou splácet celý život, prodat byt či dům s hypotékou je složité, najmout si ještě jeden byt v místě, kde je práce, je ekonomicky neúnosné. Za prací se tedy nemohou stěhovat.

Málo částečných úvazků

Většina Čechů pracuje na trvalý pracovní poměr a plnou pracovní dobu na dobu neurčitou. Na částečný pracovní poměr pracuje pouze kolem 247 tisíc osob, tedy pět procent zaměstnanců. To může představovat problém v době snižování nákladů. Firmy totiž budou upřednostňovat zaměstnávání na dobu určitou a na částečný úvazek. Umožní jim to snadné propouštění v době kdy například nebudou zakázky.