Proč jste s kolegyní Jakubkovou vystoupily ze sněmovního klubu zelených?

Vystoupily jsme z klubu Bursíka. Bezprostřední impuls k tomu dal Bursík sám, když si postěžoval, že na vládu chodí s nejistotou, zda má pro hlasování hlasy celého klubu. Takhle bude chodit s jistotou čtyř hlasů. Příčinou našeho vystoupení je ale dlouhodobá krize klubu a jeho nefunkčnost. Rozcházíme se v představách o plnění programu strany zelených.

Bursík řekl, že cítí úlevu vzhledem k tomu, že v postupu strany chyběla jednota. Odmítl ale spekulace, co by se stalo, kdybyste s Věrou Jakubkovou odmítly podpořit rozpočet. Odmítnete?

Souhlasím, jednota v klubu neexistovala. Loajalita předsedy k vládní koalici šla často nad rámec programového prohlášení a jednotným postupem bychom porušily závazky vůči stranickým usnesením a vůči programu, za který jsme kandidovaly do Sněmovny. Odmítám také jakékoliv spekulace o souvislosti našeho kroku s podporou státního rozpočtu.

Vládu čekají další hlasování, například o radaru. Jak se zachováte?

Radar je jeden z příkladů, kdy vedení nerespektuje usnesení a doporučení vrcholného stranického orgánu, který vyzval všechny poslance a poslankyně SZ, aby smlouvy o radaru odmítli. Bursík v sobotu otevřeně přiznal, že se tímto usnesením řídit nebude, a tak jím často požadovaná jednota dostane zase na frak.

Kdyby nyní vyvolala soc. dem. hlasování o nedůvěře vládě, pomohla byste ji svrhnout svým hlasem?

Mé hlasování ve Sněmovně nikdy nebylo vedeno snahou pomoci opozici a to se nemění.

Jste pro předčasné volby?

Nejsem.

Podle Bursíka jste v roli předsedkyně republikové rady selhala a stranu nesjednotila, jak jste slibovala.

Ke sjednocení musí být ochota z obou stran. Jestli si pan předseda představuje sjednocení jako vygumování jiných než vlastních názorů, tak v této hře jsem se opravdu angažovat nechtěla. Svou vůli po sjednocení předvedl na sobotní republikové radě, kdy se k výzvě od více než 200 straníků vyjádřil tak, že podobné úchylné formáty jednání neuznává. Připomnělo mi to situaci, kdy vysoký komunistický funkcionář Štěpán vysvětloval v sametové revoluci 1989 dělníkům, že patnáctileté děti nebudou rozhodovat o politice v zemi.

Co vám nejvíce vadí na zdravotnických reformách?

Ministr Julínek neřekl veřejnosti jasně, co se reformami změní, jaké to bude mít důsledky. Zásadní chybu vidím v komunikaci ministerstva nejen s veřejností, ale i s koaličními partnery. Jednání probíhají pod časovým tlakem, který neodpovídá závažnosti zásahu do tak citlivé oblasti, jako je zdravotnictví. Věcně nás nejvíc trápí to, že není přesně vymezen rozsah péče hrazené ze zdravotního pojištění.