Rebelové ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec se hlasování zdrželi. Poslanec Petr Wolf, který v červnu vystoupil z klubu ČSSD, hlasoval proti vyslovení nedůvěře vládě, stejně jako Miloš Melčák.

Hlasování bylo vyprovokováno původně kvůli kauze Morava. Mělo se uskutečnit až po volbách, ČSSD ale poté změnila taktiku a rozhodování přesunula na termín mezi dvěma koly senátních voleb.

Po výhře ČSSD v krajských volbách bylo hlasování spojeno i s neúspěchem vládních stran.

ON-LINE REPORTÁŽ: Jednání Sněmovny o rozpočtu a nedůvěře vládě

Premiér Mirek Topolánek poděkoval všem, kteří nevyslovili nedůvěru. „Znamená to pro mě silnou reflexi toho, co děláme, a co dělat chceme, včetně toho, jak to prezentujeme na veřejnosti,“ řekl po vyhlášení výsledků Topolánek.

„Neměli bychom se vystavit riziku, že by někdo chtěl vzít České republice předsednictví v Evropské unii,“ reagoval premiér na hlasy z EU, že by se francouzské předsednictví EU mělo prodloužit na úkor českého.

Premiér Mirek Topolánek a vicepremiéři Jiří Čunek (vlevo) a Martin Bursík (vpravo)Premiér Mirek Topolánek a vicepremiéři Jiří Čunek (vlevo) a Martin Bursík (vpravo)foto: Právo/Michaela Říhová

Paroubek: Další hlasování není vyloučeno

Předseda ČSSD Jiří Paroubek Novinkám řekl, že další pokus o hlasování o nedůvěře vládě není vyloučený. Budou podle něj sledovat vývoj u rebelujících poslanců.

"Musíme konstatovat, že vládní koalice má v tuto chvíli aktivní podporu 97 poslanců," řekl Paroubek na tiskové konferenci. Označil to za slabý mandát vlády. Premiér by podle něj měl požádat o vyslovení důvěry vládě.

Jiří Paroubek: Vyzýváme vládu, aby uskutečnila sama hlasování o důvěře

I David Rath v projevu před poslanci po hlasování řekl, že Topolánek by měl požádat o důvěru. "Pane premiére, pokud jste aspoň trochu statečný muž, přijďte do této Sněmovny a požádejte o důvěru. Pokud nemáte 101 hlasů na důvěru, nemáte důvěru této Sněmovny," řekl Rath.

Topolánek na následné Rathovy výzvy k odchodu reagoval slovy, že pokud by měl Paroubek skládat funkci po každých prohraných volbách, tak by jich ještě několik dlužil.

Tři neúspěšné pokusy

Opozice hlasování o nedůvěře pokoušela už několikrát . Poprvé takové hlasování vyvolala v červnu 2007, poté v prosinci téhož roku. V obou případech to souviselo s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka.

Naposledy koncem dubna 2008 bylo důvodů několik - od zdravotní reformy, americký radar až po nekomunikaci s opozicí. V tomto přídadě ale opozice už před hlasováním věděla, že nemá dostatek hlasů.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale poté prohlásil, že další pokusy o nedůvěru budou ještě následovat.

Po hlasování se sešel ještě klub ODS. Shodl se na tom, že výsledek je "další důležitý signál toho, že i v současné politické situaci, dokáží tři koaliční strany udržet jednotu a dále spolupracovat."

Důvody pro svržení vlády, které přednesl předseda ČSSD Jiří Paroubek
1. Vláda svými nespravedlivými reformami poškozuje naprostou většinu obyvatel České republiky.
2. Vláda je nekompetentní a nepřipravená vyřešit blížící se ekonomickou krizi. Není schopna ochránit zájmy občanů České republiky před jejími dopady.
3. Vláda v rozporu s názorem veřejnosti a bez koordinace s NATO uzavřela bilaterální smlouvu s USA o výstavbě radarové základny na území ČR.
4. Vláda formou podpisu Mirka Topolánka stvrdila lisabonskou smlouvu, aniž pro její přijetí v parlamentu učinila jakékoliv konkrétní kroky, a naopak její platnost sama zpochybňuje. Zároveň svou zahraniční politikou vede ČR do mezinárodní izolace na evropské scéně, což vyvolává oprávněné pochybnosti o schopnosti zvládnout předsednictví v EU.
5. Vláda vznikla nelegitimně a díky politické korupci nebo díky pozitivní či negativní motivaci. Zavedla na českou politickou scénu praktiky korupce a vydírání, které vyvrcholily kauzou exposlance Jana Moravy.
Důvody pro setrvání kabinetu, které přednesl premiér Mirek Topolánek (ODS)
1. Kabinet jako jediný zaručuje Česku zakotvení v západní euroatlantické civilizaci a je hrází možného odporu zahraniční politiky směrem na východ.
2. Kabinet uchránil zemi před tvrdším dopadem finanční krize, protože stabilizoval veřejné rozpočty a nastavil pevné hranice pro rostoucí výdaje státu.
3. Kabinet jako jediný může zaručit, že české předsednictví EU neskončí ostudou. Koaliční vláda jako první provádí aktivní evropskou politiku. ČR je považována za zemi, která přispívá k hledání řešení a konsenzu a dokáže ovlivňovat unijní politiku ve prospěch českých občanů víc, než by odpovídalo velikosti státu.
4. Kabinet jako jediný má vůli k reformám i za cenu ztráty vlastní popularity.
5. Kabinet jako jediný na politické scéně uvažuje za hranice jednoho volebního období a snaží se vytvářet podporou rodin a vzdělávání, aby se ČR vrátila mezi země s nejvýkonnější ekonomikou.
6. Kabinet rozhoduje na základě konsenzu a ukazuje, že s křehkou podporou lze najít řešení.
7. Kabinet jako jediný dokáže do konce volebního období zabránit chaosu a nahrazení rozumné vládní politiky změtí osobních ambicí, mocenskou manipulací a politikou pražské galerky a metodou výpalného. Může zaručit, že nepřijde naprostá nestabilita či mrtvolná stabilita skryté či otevřené velké koalice