Zájem rizikových států, jako je např. Írán nebo Severní Korea o tzv. materiál dvojího užití navíc podle tajné služby trvá, úřady si proto uvolňují ruce pro intenzivnější kontrolu podezřelých obchodů.

Mluvčí BIS Jan Šubert vysvětlil, že materiály, ale i technologie tzv. dvojího užití se sice běžně používají v civilním sektoru, ale existuje u nich také riziko zneužití pro výrobu těch nejnebezpečnějších zbraní. Právě proto je jejich export pod přísným dohledem.

Zájem je i o mikroskopy a přesné stroje

„Bezpečnostní informační služba se v roce 2007 zabývala problematikou obchodu s položkami dvojího užití do Íránu, Sýrie, Severní Koreje a v jaderné oblasti i do Indie. Jednalo se o stroje a zařízení, ale i o další výrobky, např. elektronové mikroskopy,“ píše se ve zprávě.

„Připravovaným obchodům jsme zabránili, stále ale přetrvává zájem z rizikových zemí získat např. velmi přesné obráběcí stroje, některé řídící jednotky nebo další velmi specifický materiál,“ poznamenal Šubert.

Zároveň dodal, že černý byznys je v tomto ohledu velmi lukrativní a jeho aktéry bývají vedle organizovaného zločinu i diplomacie a zpravodajské služby států, které o získání zbraní usilují. „Existují dokonce státy, kterým tzv. reexporty zbraní, kdy legálně dodané zboží je předmětem obchodu do další země, přispívají do státního rozpočtu,“ uvedl mluvčí.

Z ministerské zprávy přitom vyplývá, že takové snahy o získání vojenského materiálu prostřednictvím tzv. reexportů v loňském roce BIS zaznamenala také. „Jednalo se o další státy Blízkého východu, jihovýchodní Asie a bývalého SSSR,“ konstatuje zpráva ministerstva vnitra.

Zjednodušit obchod s EU

Kvůli přetrvávající hrozbě, že se problematické výrobky nebo technologie dostanou do nepovolaných rukou, vláda letos uložila ministerstvu průmyslu a obchodu, aby systém kontrol přepracovala. Právě toto ministerstvo totiž licence pro vývoz jednotlivým firmám uděluje. Podle jeho mluvčího Tomáše Bartovského resort na jednu stranu počítá s určitým uvolněním režimu v rámci EU, ostatní obchody se ale na stranu druhou mají dostat pod daleko přísnější dohled.

„Naše novela zavádí tzv. eurolicenci, která zjednoduší obchod s některými položkami seznamu vojenského materiálu uvnitř hranic EU. Pokud na začátku a na konci obchodu budou partneři ze zemí EU, nebudou muset žádat o licenci pro každý jednotlivý případ jako doposud. To nám pak uvolní další kapacity pro kontrolu obchodu s teritorii mimo Unii,“ popsal hlavní princip novely Bartovský.

Vláda by návrh měla podle něj projednat koncem září. Povolovací licence uděluje ministerstvo na základě posudků a doporučení našich tajných služeb a resortů obrany a vnitra. „Zásadní stanovisko pak dává ministerstvo zahraničních věcí, které posuzuje dopad případného vývozu na stav lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v takové zemi a na případné narušení regionální rovnováhy,“ vysvětlil Bartovský.

Praxi při povolování vývozu vojensky využitelného materiálu chce do budoucna v souladu se svou strategií proti šíření zbraní hromadného ničení sjednotit celá Evropská unie, konkrétní podobu ale zatím takové nařízení stále nemá.