„Mohu si jen povzdechnout, že uplynulo 16 let, kdy Česká republika mohla mnohokrát elegantně a skoro zadarmo jednou provždy smést celý případ ze stolu. Kauza tak nemusela narůst do obludných rozměrů,“ řekl.

Podle ministra středeční verdikt rozhodců odráží zejména nečinnost ministerstva zdravotnictví od poloviny 90. let. „Je to daň za alibismus,“ uvedl Kalousek, který se sám v roce 2003 angažoval v jednom z mnoha pokusů o smír mezi Diag Human a státem.

S vědomím tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) se tehdy pokusil zprostředkovat mezi státem a Josefem Šťávou, kterého zná již řadu let z Bechyně, kde oba bydlí, mimoarbitrážní kompromisní vyrovnání.

Tehdy by Diagu stačila čtvrtina nynější sumy

Podle zdrojů obeznámených s tehdejšími jednáními byl tehdy Šťáva na základě znaleckých posudků ochoten souhlasit se zhruba čtvrtinovým odškodněním, než které mu tento týden přiřkli rozhodci. Kalouskovi také vadí některá současná vyjádření bývalého ministra zdravotnictví Martina Bojara (ODS), který svými chybnými kroky celou kauzu na počátku 90. let odstartoval.

„Největší hořkost cítím při vyjádření bývalého ministra Bojara, který tvrdí, že tehdy bojoval za etické hodnoty. Myslí to vážně? Co vlastně vybojoval? Nevybojoval, možná nevědomě, místo etických hodnot spíše zisky pro konkurenty Josefa Šťávy, kteří poté, co jeho firma byla z trhu vyřazena, zaujali její místo? Opravdu si pan Bojar myslí, že se tyto firmy pak chovaly etičtěji?“ zeptal se ministr financí.

Kalousek chce nejdříve počkat na analýzu rozhodčího nálezu, kterou slíbil vypracovat ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Odmítá proto předjímat definitivní konec arbitráže a s tím související dopady na státní rozpočet. „Pokud existuje reálná šance, jak verdikt rozhodců ještě zmírnit nebo zvrátit, musíme se o to rozhodně pokusit,“ zdůraznil ministr.