"V současné době je již plynem osvětlena část Královské cesty, umístění na Karlově mostě je tedy jen logickým pokračováním," dodal Kněžínek. Plynové lucerny, vydávající bílé světlo, budou postupně instalovány po celé trase na Pražský hrad. Kritici naopak namítají, že plyn na Karlově mostě naruší ráz vltavského panorama, kde jsou na nábřeží a na mostech použity žlutě svítící sodíkové výbojky.

Plynová svítidla obhajuje i Jan Rafaj, mluvčí společnosti Eltodo, která bude osvětlení spravovat. "Bílým plynovým světlem Karlův most zvýrazníme jako historickou památku," uvedl. Dodal, že se jedná o historický styl osvětlení, i když v současné době musí splňovat daná kritéria, je proto intenzivnější než v minulosti.

Lucerny na Karlově mostě se vzhledově nebudou příliš lišit od těch současných, musí být zachován historický ráz. "Zapínat je bude možné jak automaticky, tak ručně," řekl Daut Kara ze společnosti Mott MacDonald. Lidé tak budou na mostě potkávat člověka s tyčí, jak ho známe z historických filmů. Kara podotkl, že pokládání plynového potrubí jim trochu ztížilo rekonstrukci mostu. "Potrubí a kabely se nesmí nijak křížit, jejich vedení tak bylo složitější," vysvětlil.

První část oprav skončí v roce 2010

Oprava Karlova mostu začala loni v srpnu. Stavebníci pokládají novou izolaci, vyměňují také kameny. Postup prací zkoumá od poloviny července památková inspekce ministerstva kultury. Kontrola má prověřit podezření bývalého zastupitele Prahy 1 Vladimíra Hrušky. Ten se obává, že se při opravě vyměňuje více kamenů, než by bylo potřeba. Tvrdí také, že dělníci při rozebírání zábradlí používají těžkou techniku, která kameny poškozuje.

Magistrát, památkáři i stavebníci tato obvinění odmítají. Shodně tvrdí, že vyměňují pouze kameny, které musejí. Většina z nich prý pochází z novodobých nepovedených oprav.

Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar uvedl, že inspektoři v současné době stále zpracovávají dokumentaci, práce prý ovlivňují dovolené na úřadech.

První část oprav by měli stavebníci ukončit v červnu 2010. Poté bude následovat druhá část, ve které se zaměří na plášť mostu a pilíře. "Naši předci odvedli výbornou práci, vnitřek pilířů je vyzděn z opuky a je stále v dobré kondici," doplnil Kara. Potvrdil také, že jeho středověcí předchůdci při stavbě mostu nepoužívali vajíčka, jak říká pověst. "Je to fáma, na nic takového jsme nenarazili," řekl s úsměvem.

Karlův most je druhým nejstarším dochovaným kamenným mostem v České republice. Nahradil Juditin most, který strhlo jarní tání roku 1342. Stavbu zahájil císař Karel IV. roku 1357, dostavěn byl na počátku 15. století. Jeho délka je 520 metrů. Až do roku 1879 se jmenoval Kamenný.