"Jeho aktivita při posuzování radaru je čistě jeho soukromá záležitost, v ústavu nemáme k dispozici žádné relevantní údaje, které by při posuzování radaru mohl použít. Jeho stanoviska k umístění a fungování radaru nejsou stanoviskem Fyzikálního ústavu," uvedl jeho ředitel.

Řídký ještě dodal, že Fyzikální ústav je renomovaná vědecká instituce, která se snaží o udržení této pověsti kvalitou svých pracovních výsledků. Pokorný podle něj svou aktivitu předem s ústavem nekonzultoval a navíc prezentoval své osobní názory způsobem, který snadno může vzbudit dojem, že za nimi stojí ústav, což podle ředitele není v zájmu tohoto pracoviště Akademie věd.

Čunek chce obě studie porovnat

Třicetistránkovou zprávu, ve které se mimo jiné tvrdí, že se paprsek radaru může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi, vypracovali kromě Pokorného ještě specialista na radarové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký. Zpochybňují v ní také samotnou funkčnost radaru a smysl jeho umístění v Brdech.

Zprávu zpochybnil armádní hygienik Petr Navrátil. Její autoři podle něj vycházeli z parametrů zcela jiného radaru, s nimž Američané pro Česko nepočítají. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek soudí, že je třeba vládní a oponentní studii o radaru porovnat. Požadovat to bude od ministerstva obrany, které řídí jeho stranická kolegyně Vlasta Parkanová. Studie, kterou si nechala vypracovat vláda, považuje radar za bezpečný.

Spojené státy chtějí radarovou základnu umístit v Česku a v Polsku silo s desítkou raket. Systém má Američany a jejich spojence chránit proti útokům ze zemí, jakou je například Írán. O umístění radaru v Česku rozhodne parlament.