Článek
V současné době podle Klemy v centru metropole pravidelně žebrá deset až 15 lidí. "Před začátkem platnosti vyhlášky to bylo zhruba 100 žebráků," řekl Klema s odkazem na nařízení z roku 2000, které zakazuje žebrání na konkrétních místech metropole.
Na typické žebráky, kteří leží či klečí na zemi v útrpné póze, narazí lidé především v místech s větším počtem turistů, například v ulici Na Můstku nebo cestou k Pražskému hradu. Jiný způsob používají na Hlavním nádraží nebo autobusovém nádraží na Florenci. Ti žádají cestující o peníze například pod záminkou koupě jízdenky.
Ojediněle se mezi žebráky objevují cizinci, hlavně Slováci. "V minulosti tu byly také rumunské gangy. K žebrání často zneužívaly děti nadopované léky," řekl Klema. Dodal, že tento druh žebrání považuje za nejnebezpečnější. Strážníkům se ale podařilo s tímto problémem vypořádat.
Se zbylými žebráky si ale strážníci rady nevědí. "Tito lidé nemají žádný majetek, takže exekutor u nich neuspěje. Navíc se na adrese, kterou mají uvedenou v dokladech, nezdržují. Pokud vůbec nějaké doklady vlastní," dodal Klema.
Mnoho žebrajících holduje v nemalé míře alkoholu. "Často jsou pod vlivem už od rána. Je jim pak jedno, co se s nimi děje, jestli je strážníci odvezou na služebnu nebo na záchytnou stanici," řekl Klema.
Žebráci většinou nejsou bezdomovci
Podle Ilji Hradeckého, předsedy nevládní organizace Naděje, která pomáhá bezdomovcům, nepocházejí žebráci ze skupiny lidí bez domova. "Výjimečně se mezi našimi klienty objeví někdo, kdo si žebráním přivydělá, ale jsou to ojedinělé případy," řekl Hradecký. Nevěří také, že by lidé žebráním získávali velké peníze. "Jedna paní si za celý den vydělala na Staroměstském náměstí 50 korun," dodal.
S tvrzením, že mezi žebráky není příliš bezdomovců, souhlasí i Pavel Akrman z Armády spásy. "Naši klienti vědí, že je žebrání nezákonné," uvedl o lidech, kteří využívají služby zařízení.
Městská policie musí také často řešit činnost pouličních hudebníků. K produkci je potřeba povolení od magistrátu, což ne vždy mají. Strážníci ale mají doporučeno, aby podobné případy posuzovali opatrně. Záleží na tom, jestli muzikant někoho obtěžuje a na co pravděpodobně použije vybrané peníze.
"Strážníky učím, aby používali selský rozum a vždy to brali komplexně," zdůraznil Klema. Dodal, že řada hudebníků hraje velmi pěkně a jejich produkce je pro turisty příjemným zpestřením. Pokud policista usoudí, že jednání hudebníka budí veřejné pohoršení, předává věc k posouzení správnímu orgánu.
Vyhláška, která v Praze zakazuje žebrání, vstoupila v platnost v květnu 2000. Žebrat se nesmí například v hromadné dopravě, vestibulech metra, u škol nebo zastupitelských úřadů a v konkrétních ulicích, hlavně v centru města. Městští policisté mohou žebrákům uložit pokutu nebo věc řešit domluvou.