Článek
"Nelze očekávat, že bude zcela zamezeno únikům informací z odposlechů a jejich nežádoucí medializaci,“ uvádí se ve 168stránkovém dokumentu, který má ve středu projednat Topolánkova vláda a který má Právo k dispozici.
Policie připomněla, že se odposlechy uchovávají nejen na nosičích dat, ale také v písemné podobě. A právě ta je nejkritičtějším místem pro jejich únik.
I navzdory tomuto riziku ale Langer, který v minulosti patřil ke kritikům tohoto vpádu do soukromí, může jásat. Počty odposlechů se snižují.
Zatímco v roce 2004 jich bylo 9610, o rok později 7330. V roce 2006 jejich nasazení mírně vzrostlo na 7672, loni to bylo 5491. Policisté přitom napíchli 3343 lidí.
Doba napíchnutí se prodloužila
Jenže statistiky také naznačují, že se sice na jedné straně snižuje počet "kontrolovaných“ telefonátů a elektronické komunikace, avšak na druhé straně tento zásah trvá dále.
Ještě v roce 2004 byla průměrná délka odposlechu téměř 122 dnů, loni to bylo více než 132 dnů. Trestní řád přitom povoluje nasazení operativní techniky na půl roku, tedy 180 dnů, a poté lze odposlech prodloužit na dalších šest měsíců. Operativní techniku lze použít při páchání zvlášť závažné trestné činnosti.
A které policejní útvary používají odposlechy nejčastěji? Podle analýz je to logicky celostátní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, pražská a jihomoravská kriminálka a také Národní protidrogová centrála.
Nejčastěji útvary řeší toxikomanii, násilnou činnost, trestnou činnost proti veřejnému zájmu, krádeže a vloupání. Kvůli tomu také žádají příslušné soudce o souhlas s nasazením odposlechů.
Odpovědní funkcionáři ujišťují, že odposlechy jsou přísně kontrolovány a evidovány a vylučují jejich případné zneužití.
"Z výše uvedeného je patrné, že Policie ČR v rámci zákonných mantinelů ctí osobní práva a soukromí občanů, a pokud do nich zasahuje, tak jen v případech, které zákon umožňuje, a na základě zákonného postupu,“ tvrdí policejní prezídium.