"Husův odkaz pro dnešní dobu je hlavně v poctivosti, upřímnosti, lásce k pravdě, která není tou naší partikulární pravdou, kterou máme každý svou a různě se liší a potírají. Ale v lásce k pravdě s velkým pé," řekl biskup Starokatolické církve Dušan Hejbal.

Na reformátora a myslitele, který byl 6. července 1415 v Kostnici upálen jako kacíř, se dnes vzpomíná i na řadě dalších míst. Lidé se sešli na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze, odpoledne bude tradiční mše v pražské Betlémské kapli.

Návštěvníky vítal Památník Jana Husa

Husinecké vzpomínky se tradičně účastní významní zástupci politického života. Letos ale bohoslužbě přihlížel jen jihočeský hejtman Jan Zahradník a lidovecký senátor Josef Kalbáč. Přesto si město svého rodáka připomnělo vrchovatou měrou. Ráno se na náměstí shromáždily desítky lidí.

Zaujalo je hlavně vystoupení mažoretek, na návštěvníky čekalo i množství stánků s lidovými výrobky. Většina z nich zamířila i do Památníku Mistra Jana Husa, který sídlí v domě, na jehož místě se kazatel údajně v roce 1371 narodil.

Dnešním programem oslavy v Husinci oficiálně vyvrcholily. Během uplynulých dnů mohli lidé navštívit koncerty, divadelní hry, zúčastnit se poutní mše, vernisáže výstavy obrazů či turnaje ve volejbale. V neděli Husovy slavnosti doprovázel staročeský trh.

Legenda Jan Hus
Reformní kněz Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. Hus ale odmítl své učení odvolat a byl jako kacíř upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.
Pozitivní krok k navrácení Jana Husa i do souvislosti katolických tradic učinil na samém konci minulého tisíciletí Vatikán. Papež Jan Pavel II. tehdy vyjádřil v závěru římského mezinárodního sympozia o Husovi lítost nad jeho krutou smrtí.
Datum Husova upálení je český státní svátek. K Husově odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z reformace. V roce 2005 jej diváci České televize svými hlasy zařadili na sedmé místo v anketě Největší Čech.
K Církvi československé husitské, v první polovině dvacátého století milionové, se nyní hlásí méně než 100 000 lidí. Je tak po katolících a evangelících třetí nejpočetnější v českých zemích.