Článek
Tento způsob připouštějí někteří představitelé ČSSD a ODS, třeba ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
„Předpokládám, že to není vyloučené,“ řekl Právu. Jak ale dodal, chtělo by to podrobnější rozbor jednacího řádu Sněmovny, podle kterého se prezidentská volba koná.
Zaorálek by kývl
Také místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) na otázku Práva, zda je takový způsob možný, kývl: „Ano, ale přiznám se, že to byl při společných jednáních vedení Sněmovny a Senátu menšinový názor.“
O tom, že jednací řád mluví jasnou řečí a není třeba žádného dalšího výkladu, je přesvědčen lidovecký ministr a šéf Legislativní rady vlády Cyril Svoboda. „Hlasování po jménech je výjimečné, ve kterém se rozhoduje o důvěře či nedůvěře vládě, takže si myslím, že není pro volbu prezidenta možné,“ řekl v úterý Právu.
Hlasování o způsobu volby je podle něho jen rozhodnutím, zda se budou lístky vhazovat do urny při tajné volbě, nebo zda se veřejně budou zvedat ruce. Stejný názor sdílí také předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) i další politici, ač připouštějí, by se jim taková forma líbila.
Hlasování o způsobu volby je podle něho jen rozhodnutím, zda se budou lístky vhazovat do urny při tajné volbě, nebo zda se veřejně budou zvedat ruce. Stejný názor sdílí také předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) i další politici, ač připouštějí, by se jim taková forma líbila.
Představu, že by se o hlasovalo po jménech, jednoznačně odmítl i ústavní expert Václav Pavlíček. Podle něho tato volba může být jen tajná nebo veřejná. „Hlasování po jménech je jiný způsob volby a ten být nemůže. To by se musel nejdříve změnit zákon,“ řekl Právu.
Mnoho otazníků
„Byl bych rád, kdyby to šlo, ale platný řád pro prezidentskou volbu počítá s tím, že veřejnou volbu sčítají skrutátoři. A je otázka, zda mohou sčítat jen zvednuté ruce, nebo mohou sčítat tím, že zaznamenávají vyjádření jednotlivých poslanců a senátorů. Ta otázka by se musela vyjasnit,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.
Pokud by někdo návrh na hlasování po jménech vznesl, pak by k vyjasnění bylo otázek mnohem více. Někteří právníci říkají, že by se tím ztratil významný efekt veřejné volby, při níž hlasují všichni naráz. Proto prý nepřichází v úvahu ani anglosaský model, při kterém se prochází dveřmi pro a proti. Podle tajemníka ústavní komise Senátu Jana Kysely je taková možnost v říši fantazie.
V uplynulých týdnech se objevily i jiné nápady, jak zpřehlednit veřejnou volbu. Třeba to, zda by poslanci, kteří by zrovna hlasovali, povstali, aby na ně bylo vidět. „To už je detail,“ komentoval to Hašek.
Elektronika také mimo hru
Objevil se i názor, zda by situaci nevyřešilo mobilní bezdrátové hlasovací zařízení ve Španělském sále. „O takové možnosti se vůbec na volební komisi nemluvilo. Ale podle mě není možné je použít, protože jednací řád Sněmovny, kterým se volba prezidenta řídí, jasně mluví o tom, že hlasy počítají skrutátoři,“ řekl Právu šéf volební komise Senátu Josef Pavlata (ODS).
Pochybnosti byly při minulé volbě i se skartováním. Na tom, že po sepsání oficiálního záznamu se zničí všechny podklady, se shodla společná volební komise složená ze zástupců všech stran v komorách.
O hlasování po jménech se při prezidentské volbě již jednou hlasovalo. V roce 1998 ji navrhovala nezávislá senátorka Jitka Seitlová , ale obě komory o ní odmítly vůbec hlasovat. Většina poslanců i senátorů dala za pravdu výkladu, že tento způsob volby jednací řád neumožňuje.
