Pocit bez únavy v zaměstnání zná jen 12,7 procenta českých zaměstnanců. Vyplývá to ze sociologické studie Pracovní život v české společnosti autorek Hany Víznerové a Marty Vohlídalové.

Stres a napětí startérem chorob

Ve srovnání s Evropou na tom ale Češi nejsou zase tak špatně. Podle posledních výzkumů EU pracuje až 60 % lidí v napjatých termínech a ve stresu. Závažné je, že stres a napětí pramenící ze zaměstnání mohou odstartovat až devadesát procent chorob a projevují se problémy ve zdravotním stavu.

Na 15 % pracujících v EU si stěžuje na bolesti hlavy a na migrény, 33 % na bolesti zad a 23 % na bolesti v oblasti krku a ramen. Vysoké pracovní nasazení provází únava, napětí, závratě, poruchy spánku, podráždění. Stále častěji se vyskytuje takzvaný „metabolický syndrom“. Projevuje se hromaděním břišního tuku, snížením citlivosti na inzulín, zvýšenou hladinou cholesterolu a vyšším krevním tlakem. Tyto projevy mohou časem vyvolat srdeční choroby, cévní mozkové příhody a diabetes.

Práce bývá příčinou rozchodu

Všechny uvedené projevy ovlivňují chování a promítají se do partnerských a mezilidských vztahů. Podle sociologické analýzy se 31 procent dotázaných domnívá, že práce, ať už jejich či partnera či partnerky byla jednou z příčin, proč se s bývalým partnerem rozešli nebo rozvedli. Příčinou rozchodů bývá spíše pracovní kariéra muže než ženy. Většinou se jedná o vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří zastávají časově a stresově velmi náročnou práci.

Rozvod, u kterého stála práce, zná 46,3 % rozvedených manažerů a 40 % manažerek. Mezi riziková povolání, která podporují rozvodovost, patří práce na směny či práce ve službách a v obchodu. Podle mezinárodních studií je pro jedince smrtícím mixem kombinace pracovního stresu a rozvodu

Češi tvrdí: povinnosti zvládáme

Většina Čechů se přes pracovní vytížení a stres domnívá, že přesto zvládá své pracovní a rodinné povinnosti bez větších problémů. Alespoň si to myslí na 66 procent Češek a Čechů. Značná část z nich zastává ale méně stresující zaměstnání s menší časovou náročností, kam patří například podle socioložek i pedagogičtí pracovníci.

Práci na úkor rodiny zvládá kolem 13 % zaměstnanců, přiznávají se k tomu zejména vysokoškoláci a absolventi vyšších odborných škol v náročnějších profesích. Svoji práci ani rodinu nezvládají dvě procenta mužů a 2,7 procenta žen, většinou se základním vzděláním. Názor, že lidé zvládají jak práci, tak rodinu napůl, mají lidé ve stresujícím zaměstnání s velkou časovou náročností.

Na 63,4 % dotázaných, kteří se zúčastnili sociologického výzkumu, soudí, že jejich práce nemá žádný vliv na vztahy v rodině a že se vždy snaží oddělovat práci a rodinu. Přesto při bližším zkoumání se ukazuje, že práce komplikuje rodinný život spíše mužům než ženám a lidem s vysoce náročnou prací. Pocitům vyčerpání lze čelit Stres ovlivňuje postavení zaměstnance v organizaci, jeho kariéra, vztahy na pracovišti a poměry, které v organizaci panují.

Možná se na stresu podílí fakt, že Češí tráví v práci v průměru více hodin než zaměstnanci starých zemí Evropské unie. Večer nebo přes víkend pracuje 27 procent všech zaměstnaných mužů a 23 procent žen. Jedná se většinu o nemanuální odborné profese, především vysokoškoláky. Lidé se základním vzděláním o volných dnech pracují minimálně. Práci o víkendu znají jen čtyři procenta z nich. Nejvíce unaveni se cítí samostatně podnikající lidé či zaměstnanci malých podniků, nejméně práce vyčerpává zaměstnance velkých firem nad 300 zaměstnanců