Po rozpadu Československa si oba nástupnické státy musely poradit s tím, že z dřívějších dob zdědily výzbroj, která byla převážně ruské výroby. Ani v současnosti však některé ruské zbraně z výzbroje vojska nezmizely. Vojáci je však postupně modernizují nebo nahrazují nákupy ze západních zemí.

V březnu 1993 armáda například měla více než 1600 tanků. Nyní jich však mají jenom 179. Patří mezi ně všechny verze ruského tanku T-72 včetně modernizovaného typu M.

Pandury armádě stále chybí
Bojových obrněných vozidel a transportérů měla armáda dříve 2315. K nejznámějším typům ve výzbroji patřily kolové obrněnce OT-64. V současnosti vojsko registruje celkem 515 kolových a pásových vozidel.

Novinkou ve výzbroji měly být obrněné transportéry Pandur, kterých měli mít vojáci celkem 199.

Transportér Pandur IITransportérů typu Pandur II. se kvůli problémům s dodáním armáda možná ani nedočká.

Ministerstvo obrany však nakonec kvůli zpoždění dodávky prvních vozidel nedávno od nákupu ustoupilo a s výrobcem transportérů, firmou Steyr, vyjednává o dalším osudu zakázky.
Vybavení české armády v roce 1993
dnes
Tanky1600179
Transportéry2315515
Bojové letouny22738
Bitevní vrtulníky3642
Počet vojáků
zhruba 100 000


zhruba 25 000


Šestkrát méně stíhaček, ale přibylo vrtulníků

Dramatický pokles zaznamenal počet bojových letounů. V roce 1993 jich vojsko mělo 227. Patřily mezi ně například stíhačky MiG-21. Nyní však vojenští piloti mohou létat na 38 strojích. Páteř českého letectva tvoří 14 stíhaček Jas-39 Gripen, které například doplňují podzvukové bitevníky L-159.

Bojový letoun Gripen s výsostnými znaky České republiky vzlétá z letiště ve švédském Linköpingu ke svému prvním letu.Bojový letoun Gripen patří k základní výbavě českých bojových letců. foto: Armáda ČR

Naopak bitevních vrtulníků mají vojáci proti roku 1993 nepatrně více. Čerstvě samostatné vojsko jich registrovalo 36, zatímco současná armáda má 42 bitevních helikoptér.

Podle ministerstva obrany však česká armáda nemůže mít libovolný počet bojové techniky. Limity totiž stanovuje smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.

Vojáků zbyla čtvrtina

K hlavním důvodům pro snižování početního stavu výzbroje patří reforma armády, které se několikrát dotkly i rozpočtové škrty v resortu.

V době svého vzniku česká armáda čítala více než 100 000 vojáků. Letos na začátku roku v armádě podle dřívějších údajů sloužilo skoro 25 000 osob.

Vojáci 7. mechanizované brigády nastupují do speciálního armádního airbusu, který je přepraví do Iráku.Vojáci 7. mechanizované brigády nastupují do speciálního armádního airbusu, který je přepraví do Iráku.foto: ČTK/Vladislav Galgonek

Češi slouží i v zahraničních misích

Příslušníci české armády slouží také v zahraničí. Zhruba tisícovku vojáků by měla navíc za rok doplnit jednotka až 1500 mužů a žen v uniformách tzv. battlegroups.

Bojové uskupení Čechů, které by mělo doplnit až 300 slovenských vojáků, by mohlo v barvách Evropské unie v druhé polovině roku 2009 operovat zřejmě v některé africké zemi, například v krizových oblastech v Kongu nebo Čadu.

Počty českých vojáků v zahraničních misích
Kosovocca 500
Bosna a Hercegovina4
Irák99
Afgánistán228