Vznik pomníku iniciuje Česká strana národně socialistická, jejíž předchůdkyně byla Horáková členkou, spolu s Masarykovou demokratickou stranou a Klubem Milady Horákové.

Konec rozděleného národa

"Může sem přijít kdokoli a je třeba to brát jako výraz demokracie, jako možnost nabídnout druhému člověku přehodnotit jeho postoje a činy i jako odpuštění v křesťanském smyslu," řekl k Ransdorfově participaci na pomníku jediné ženě popravené komunisty předseda národních socialistů Jiří Stanislav.

Ransdorf, který na pomník přispěl 20 000 korun, novinářům řekl, že je podle něj načase přestat si hrát na rozdělení národa. Horáková podle něj byla velká vlastenka a socialistka.

Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950

Připomíná si i Gottwalda

Miloslav Ransdorf si tradičně připomíná i narozeniny Klementa Gottwalda, někdejšího nejvyššího představitele československého státu, který Horákovou poslal na smrt i přes intervence mezinárodního společenství. Před jeho loňským 110. výročím narození v komunistických Haló novinách napsal, že Gottwald má zásluhu o "národní a demokratickou revoluci".

Iniciátoři pomníku jej avizují jako pomník Milady Horákové a 234 obětí "československého režimu padesátých let"; výslovně komunistický režim neuvádějí.

Autory vysoké žulové skulptury připomínající ruce s rozevřenými dlaněmi a bronzové busty političky jsou sochař Milan Knobloch a architekt Jiří Lasovský. Organizátoři mají zatím přibližně půl milionu korun, další peníze by rádi získali sbírkou.