„Podle našich informací jsou ve Spojených státech amerických. Ani nevíme, jak se tam mohli dostat,“ řekl Právu Vladimír Řepka z tiskového odboru ministerstva vnitra. „O této záležitosti vůbec nic nevím, to byla záležitost vnitra,“ reagovala pro Právo ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ).

Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová odmítla v pátek záležitost komentovat. Podle ní ministerstvo zahraničí „jen zprostředkovávalo diplomatickou informaci a poté to již byla záležitost ministerstva vnitra“. Připustila, že stěží může říci, jak se do USA dostali. „Víme, že opustili Českou republiku už v létě. Mají právo tady být, využít azyl, ale nemusí tady zůstat. Rozhodli se sami.“

Z jejích slov ovšem vyplývá, že tři kubánské rodiny – šest dospělých a čtyři děti – se na Černém Mostě ani neohřály. Byty převzali Kubánci 25. července a pokud ještě v létě z Prahy zmizeli, pak ve dvou dvoupokojových a jednom třípokojovém bytě nebydleli ani dva měsíce.

V bytech už bydlí jiní cizinci

Kubáncům udělila Česká republika azyl na základě žádosti Spojených států. V každé rodině byl podle americké administrativy totiž někdo pronásledován a vězněn za své politické přesvědčení. Útěk z Kuby se jim podle Právu dostupných informací podařil až na čtvrtý pokus.

„Velvyslanectví USA se k této kauze nebude vyjadřovat. Oceňuje nicméně připravenost České republiky angažovat se ve prospěch lidí na Kubě,“ sdělila včera Právu americká ambasáda v Praze. Byty Kubáncům s velkou slávou předali zástupci pražského magistrátu. Ti dodnes nevědí, co s Kubánci je. „Mohou se rozhodnout, jak chtějí. Jsou naprosto svobodní, nemusejí nikomu nic vysvětlovat,“ řekl k tomu ředitel bytového odboru magistrátu Vladislav Dykast.

Byty jsou podle něho už obsazené, jsou v nich většinou lidé z Běloruska, kteří získali v České republice azyl.

Mohli mít strach z úniku informací

Příjezd a pobyt Kubánců v Česku přitom od počátku provázelo jakési polotajemno. Podle zveřejněných informací tři mladé kubánské rodiny loni při útěku z ostrova zachytila na moři námořní hlídka USA. Strávili řadu měsíců na vojenské základně Guantánamo, kde získali statut politických uprchlíků.

Americká administrativa však nemohla kvůli smlouvám s Kubou tyto uprchlíky na svém území přijmout, proto začaly Spojené státy hledat zemi, jež by jim nabídla azyl. Česko americké žádosti vyhovělo. Do doby, než dostali byty, bydleli v utajeném objektu. Samotní azylanti byli už při předávání bytů až vystrašení, vadila jim hlavně přítomnost médií. Ze strachu, že se jejich fotografie objeví v tisku či v televizních zprávách, se odmítli ukázat. Mluvit s nimi bylo možné pouze přes mobil.

„Česká republika byla jedinou zemí, která nám nabídla pomoc. Jsme rádi, že jsme tady,“ řekl tehdy jeden z uprchlíků s tím, že ho překvapila vysoká životní úroveň země. Ačkoliv se politici kloní k verzi, že se azylanti i přes svá původní prohlášení vydali za štěstím na západ, objevila se i teorie, že za jejich zmizením může být strach z úniku informací.

Podle zdroje Práva z ministerstva vnitra se totiž na veřejnost omylem dostaly některé jejich osobní údaje a adresy zmiňovaných bytů. Jejich zmizení zaskočilo odborníky azylového prostředí. „Nebyli upřímní, naopak nás vystavili pověsti jakési pračky na politické uprchlíky,“ řekl Právu jeden z odborníků na kubánský exil. Současně ale vyjádřil pro jejich krok pochopení. „V USA mají řadu krajanů a možná i příbuzné, je tam velmi silná a vlivná kubánská komunita, navíc je to v regionu v blízkosti Kuby,“ dodal