Nařízení totiž počítá s tím, že vedení by návrhy na zahájení prověřování schvalovalo ještě předtím, než se dostanou do rukou státního zástupce, který má být garantem zákonnosti vyšetřování.

V praxi to např. znamená, že policejní šéfové v Praze budou moci včas zastavit snahy svých podřízených o vyšetření případné korupce konkrétních lidí, a to i v těch nejvyšších patrech.

Kontroverzní nařízení ostatně podle informací Práva přímo souvisí s nedávným pokusem brněnských vyšetřovatelů o zahájení prověřování nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké kvůli rozhodnutí jejího úřadu odejmout kauzu vicepremiéra Jiřího Čunka přerovským žalobcům a předat ji do Jihlavy. Státní zástupce celou věc odložil a následně si na policisty stěžoval.

Kontrola z Prahy

O novém systému podle zdrojů Práva informoval policisty ze všech krajských expozitur protikorupčního útvaru na společné úterní poradě náměstek policejního prezidenta Jiří Houba.

Ten ve čtvrtek Právu řekl, že stejný systém bude vedení policie vyžadovat i u dalších útvarů, tedy u Národní protidrogové centrály nebo u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

"Všechny záznamy o zahájení úkonů v trestním řízení se prý mají posílat do Prahy proto, aby je tam mohl určitý okruh lidí ve vedení útvaru zkontrolovat," potvrdil Právu pod podmínkou zachování anonymity jeden z účastníků jednání.

Zároveň vysvětlil, že teprve po schválení návrhu mohou policisté poslat záznam příslušnému státnímu zástupci a oficiálně tak zahájit vyšetřování.

Policisté proti pokynu protestují

Podle dalšího z účastníků schůzky proti novým pravidlům řada detektivů protestovala. "Ozvala se tam řada hlasů proti. Zejména v citlivých kauzách tak hrozí únik informací a zmaření vyšetřování," řekl policista.

Detektivové se nyní podle svých slov obávají, že právě v případech, kdy by se měl stíhat např. někdo z veřejných činitelů, budou takový krok jejich nadřízení nejprve konzultovat v politických kruzích.

Houba však něco takového ve čtvrtek striktně odmítl. "Toto je nešťastná konstrukce. My se pouze snažíme zkvalitnit trestní řízení. Existuje množství kauz, kdy jsme např. stíhali někoho, abychom posléze museli obvinění stáhnout pro nedostatek důkazů," řekl Právu Houba.

"K tomuto modelu jsme přistoupili proto, abychom předešli tomu, že nejdříve někoho obviníme a pak teprve sháníme důkazy," vysvětloval Houba. Zároveň dodal, že cílem je zvýšení zodpovědnosti služebních funkcionářů, kteří řídí své podřízené.  

Benešová: to jsem nezažila ani za komunistů

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně a stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová ale upozorňuje, že nový model poskytne prostor pro politické ovlivňování vyšetřování. "Dalo by se to nazvat systémem včasného varování pro případy, jako je např. ten Čunkův. Něco takového jsem nezažila ani za komunistů," řekla Benešová. Jde prý o filtr, jak včas zastavit stíhání důležitých lidí.

Podle advokáta a bývalého vyšetřovatele závažné hospodářské kriminality Václava Lásky je navíc nařízení v rozporu s trestním řádem. "Pokud by to skutečně podléhalo souhlasu někoho z vedení, pak by to bylo nezákonné. Za trestní řízení a jeho zákonnost nezodpovídá nikdo z vedení policie, ale výhradně státní zástupce, kterému je vyšetřovatel podřízený," řekl Právu Láska.

S tím souhlasí i renomovaný pražský právník specializující se na trestní právo Josef Lžičař: "Státní zástupce by rozhodně neměl být v tom posuzování odsunut až na druhou kolej. Nepodceňuji vedení policie, ale státní zástupce je k tomu ze zákona předurčen a rozhodně by neměl tyto informace dostávat až poté, co proběhne nějaká konzultace s nadřízenými u policie. To není správné," míní Lžičař.

Podle Lžičaře by se o podobném modelu dalo uvažovat pouze tehdy, když by vyšetřovatel zároveň s podáním návrhu státnímu zástupci své nadřízené o tomto kroku informoval. "Zmíněný model ale skýtá prostor pro zneužití, a navíc by zde mohlo hrozit i prodlení, což je v některých případech nepřípustné. Státní zástupce by o poznatcích policie měl vědět okamžitě," řekl Lžičař.

Stejné nařízení má platit i u dalších útvarů

Houba však argumentuje tím, že podle trestního řádu je policejní orgán chápán jako instituce a nikoliv jako jednotlivec. "Proto není pravda, že by jediným partnerem vyšetřovatele byl státní zástupce," poznamenal náměstek.

Že by bylo vedení zahlceno posuzováním návrhů z jednotlivých expozitur, Houba odmítl. "Ti funkcionáři to budou dostávat v elektronické podobě. Těch případů přitom není víc než zhruba pět do týdne," konstatoval Houba.