KDU-ČSL i ČSSD jsou ochotny jednat i o případné podpoře dalším osobnostem, zejména bývalému ministrovi zahraničí Jiřímu Dienstbierovi.

Pithart chce příští týden oznámit, zda by opět kandidoval na prezidenta republiky. Vzal si čas na rozmyšlenou do úterý 18. září, informoval v úterý jeho poradce Jaroslav Veis. Někteří členové KDU-ČSL v čele s Miroslavem Kalouskem již avizovali, že pokud se nenajde silný kandidát, podpoří současného prezidenta Klause.

O možné nominaci Pitharta se mluvilo na pondělním jednání předsednictva KDU-ČSL, které chce o vhodných osobnostech dále jednat na parlamentní úrovni. Vedení lidovců se má znovu sejít právě příští úterý, kdy by měly mít zasedání i parlamentní kluby KDU-ČSL.

"Řekl jsem jasně, že své rozhodnutí sdělím v úterý, nic víc neřeknu," řekl Pithart novinářům před jednáním senátorského klubu KDU-ČSL.

Hru na nepřímou podporu Klause odmítám, tvrdí Čunek

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek pak uvedl, že rozhodnutí o Pithartově kandidatuře v nejbližších dnech nepadne. "Určitě se o něm mluvilo a bude se mluvit dál," řekl. Na dotaz, zda nejde jen o hru, jak rozmělnit hlasy a nakonec podpořit znovuzvolení Václava Klause, Čunek odvětil: "Já určitě sám osobně na takové hry nechci přistoupit."

Politolog Tomáš Lebeda Novinkám sdělil, že pokud lidovci nominují svého prezidentského kandidáta bez koaliční podpory, tak tím tiše podpoří kandidaturu Václava Klause.

Zato samozřejmě budou od ODS něco požadovat, což je principem politiky, uvedl Lebeda. "Pokud se stane prezidentem Klaus, tak se v podstatě nic zásadního ve vládní koalici nestane, neboť volba prezidenta není součástí koaliční dohody. Horší scénář by nastal, kdyby zbylé koaliční strany, tedy míněno lidovci a zelení, nalezly silného kandidáta, který by Klause porazil. Dal by se očekávat silný vnitřní otřes v ODS," dodal.

V podobném duchu se vyjádřil i jeho kolega Josef Mlejnek ml., který řekl, že lidovci nemají a nebudou mít vlastního silného kandidáta. KDU-ČSL podle Mlejnka hledá pro sebe tu nejvýhodnější pozici a s hledáním prezidentského kandidáta de facto nepřímo licituje s ODS. ODS na druhou stranu ví, že hlasy lidovců by na prosazení Klause znovu do úřadu stačily.

Ve hře o prezidentský úřad je podle dostupných informací také exministr zahraničí Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar a předseda Akademie věd Václav Pačes, o nichž lidovci jednají se zelenými i s opoziční ČSSD.

Paroubek je ochoten jednat i o Pithartovi

Zástupci dalších parlamentních stran se nestaví odmítavě ani k případné Pithartově kandidatuře. "Pokud to je jeden z kandidátů, tak je možné o něm jednat. Stejně tak jako o dalších kandidátech, zejména o panu Dienstbierovi a panu Pačesovi," řekl dříve předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Šéf Strany zelených Martin Bursík nechce Pithartovu možnou nominaci komentovat dříve, než by se na případném společném kandidátovi dohodli zelení, lidovci a sociální demokraté. "Ctím dohody, moje hodnocení proto není kladné ani záporné. To, že se panu Paroubkovi podařilo dohodu porušit hned dvakrát tím, že mluvil o Švejnarovi a Dienstbierovi, neznamená, že budu nekorektní já," řekl Bursík.

Podle Bursíka je Pithart slabý kandidát 

Pithart má podle Bursíka pro volbu prezidenta velký handicap, který spočívá v jeho vyhraněné stranickosti. "Hledáme kandidáta, který by měl širokou podporu, a tím on není. On není štika v rybníce," uvedl. Zároveň však zopakoval, že jeho hodnocení není kladné, ani záporné.

Komunisté jsou připraveni o kandidátech, jejichž jména se objevují, jednat na stranickém výkonném výboru, který se sejde tento pátek. "Kdo bude řádně navržen, tak pro něj bude jistě vytvořen dostatečný prostor, aby vysvětlil svou vizi fungování hlavy státu poslaneckým klubům a senátorům," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš soudí, že lidovci zřejmě považují za čestnou povinnost to s Pithartem zkusit. "Kdyby to mysleli vážně, tak to otvírá cestu ke zvolení Václava Klause," dodal.

Pithart o křeslo hlavy státu soupeřil již v lednu 2003, tehdy postoupil z prvního kola do přímého duelu s Václavem Klausem. Ve druhém kole získal podporu 89 poslanců a senátorů, v kole třetím pak hlasy 84 zákonodárců. Klaus ale pokaždé dosáhl trojciferného výsledku, byť na zvolení to nestačilo. Zvolen byl ve třetím kole třetí volby.

Někteří lidovci se netají názorem, že když se nepodaří najít silného a kvalitního protikandidáta, bylo by lepší podpořit současného prezidenta. Ministr financí Miroslav Kalousek rovnou řekl, že Klaus by měl na Hradě zůstat i dalších pět let.