Firma na to podle internetových stránek Pentagonu získala kontrakt v hodnotě 80 miliónů dolarů (přes 1,6 miliardy korun). Spojené státy chtějí umístit radarovou část své evropské základny v ČR a deset antiraket v Polsku, jednání o umístění americké základny v obou zemích ovšem stále ještě pokračují.

Definitivní rozhodnutí Prahy a Varšavy, zda budou ochotny mít na svém území americkou základnu, by Washington rád slyšel do konce roku. Boeing by pak měl vyrobit a dopravit deset antiraket, které by měly být umístěny v Polsku, a zároveň přemístit radar z Marshallových ostrovů do České republiky.

Firma ale bude moci s přípravami a stavbou pokročit tehdy, až Kongres schválí 310 miliónů dolarů požadovaných pro program evropské protiraketové obrany v předkládaném návrhu rozpočtu pro rok 2008, uvedla agentura AP.

Kromě radaru přeneseného z Mashallových ostrovů by podle Lehnera měl existovat ještě jeden menší radar, který by mohl být přemísťován na různá místa v případě potřeby. Celkem by projekt amerického protiraketového systému měl stát až 3,5 miliardy dolarů (71,35 miliardy korun) do roku 2013, kdy by měla být evropská základna dokončena.

Do Česka přijedou kvůli radaru američtí kongresmani

Kvůli radaru protiraketové obrany USA přijede do Česka několik amerických kongresmanů. Po setkání s iniciátorem výzvy za uspořádání referenda Janem Žižkou to ve čtvrtek oznámil vládní mluvčí pro radar Tomáš Klvaňa. První z kongresmanů by podle Klvani měli do Česka přicestovat již na konci července. Další ČR navštíví na podzim.

Klvaňa si myslí, že otázka potřebnosti protiraketové obrany není v USA politickým tématem, které by rozdělovalo společnost. Situace je ovšem podle něj jiná v otázce rozpočtu. "To už je ale běžný politický boj mezi demokraty a republikány," řekl novinářům. Demokraté a republikáni se v současnosti přou o rozpočtu na protiraketovou obranu.

Klvaňa se s Žižkou, setkal především kvůli tomu, aby si vyjasnili vzájemná stanoviska. Žižka byl iniciátorem otevřeného dopisu, který vyzval k vypsání plebiscitu. Asi 50 lidí z různých vrstev společnosti ho nedávno poslalo prezidentu Václavu Klausovi a předsedům obou komor parlamentu. Podle autorů dopisu, mezi nimiž figurují herec Jan Kačer nebo režiséři Zdeňek Troška a Věra Chytilová, by se o radaru v Česku měla konat široká společenská diskuse.

Názorové rozdíly mezi Klvaňou a Žižkou nesmazalo ani dnešní setkání. Vláda je totiž stále proti vypsání referenda. Podle Klvani však iniciativa za referendum rozproudila v Česku veřejnou diskusi.

Žižka, který je povoláním chemik, si myslí, že Češi nemají o radaru dostatek informací. "Rozhodně nenastala doba, aby s touto informovaností a za této situace tady byla umístěna základna," uvedl Žižka.