Návrh počítá s možností zrušit platnost veškerých majetkových převodů, které obviněný provedl během šesti měsíců před zahájením svého stíhání.

"Stát by měl větší manévrovací prostor, protože účelové převody majetku by byly zpětně paralyzovány," řekl Právu Langer.

Zároveň dodal, že taková možnost by se týkala především obvinění z finanční kriminality a organizovaného zločinu. "Všechny podmínky by musely být jasně definovány, aby se eliminovalo riziko zneužití," uvedl ministr.

Podobné opatření je podle něj již nyní možné použít v případě konkursů. "Je teď na expertech ministerstva spravedlnosti, aby posoudili, zda ho zařadit i do trestního řádu," podotkl k tomu Langer.

Spravedlnost: budeme o tom diskutovat

Představitelé justice se každopádně k jeho návrhu stavějí zatím spíše zdrženlivě. "Je to téma k diskusi. Takové opatření by znamenalo významný zásah do vlastnických práv," uvedla k tomu mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová s tím, že toto téma se může dostat na pořad dne během příprav návrhu nového trestního řádu, který by na podzim měla posuzovat vláda.

Podle ní je praxe v zahraničí podobná té v ČR. Například ve Spojených státech amerických používají místní soudy obdobu předběžných opatření, tak jak je známe v Česku. Nejčastěji jde o zmrazení majetku, vysvětlil právník Mike Muelllen.

Stát může zajistit podíl ve firmě - pak ho ale musí i spravovat

Mluvčí zároveň upozornila, že už nyní je možné zajistit obchodní podíl společnosti obviněného. Zákon už nicméně nepamatuje na to, jak by ho měl stát poté spravovat. Právě na tento problém přitom v poslední době narazili např. státní zástupci dohlížející nad vyšetřováním kauz uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, obviněného mimo jiné z finančních podvodů nebo z přípravy vraždy.

Krejčíř má sice úředně obstavený majetek, ale prostřednictvím firmy např. stále vlastní dům na Karlově náměstí v centru Prahy, který chce nyní podle deníku Aktuálně.cz prodat za desítky miliónů korun.

"Nemůžeme obstavit nemovitost, ale pouze obchodní podíl obviněného v té společnosti. Podle zákona bychom pak ale museli firmu řídit a spravovat, a to včetně veškeré zodpovědnosti. To je pro nás nemožné," řekl Právu žalobce Vladimír Trýzna.

Podle žalobce by pomohla odpovědnost firem

Dodal, že oblast zajišťování majetku je v české legislativě ošetřena nedostatečně. "Ty normy byly šité horkou jehlou a nesplňují účel, pro které byly přijímány. Je potřeba celou problematiku řešit znovu a komplexně," konstatoval Trýzna s tím, že Langerův návrh by představoval pouze dílčí řešení.

"Každá snaha s tím něco udělat je dobrá, ale neřeší to všechno. Většina lidí podobných Krejčířovi např. svůj majetek na sebe neměla psaný nikdy, protože už tyto situace předpokládají dopředu. Daleko účinnější by bylo uzákonění trestní odpovědnosti právnických osob, tedy firem," poznamenal Trýzna, který se na pražském Vrchním státním zastupitelství věnuje těm nejzávažnějším hospodářským kauzám.

Mistrem v ukrývání majetku je Krejčíř

V ukrývání majetku před policií je mistrem třeba právě Krejčíř, který s "úklidem" začal před pěti lety po svém prvním zatčení. Úřady pak během obstavování zjistily, že takřka veškerý majetek stačil převést na spřízněné firmy. Černošickou vilu, odkud podnikatel před dvěma lety utekl, vlastní jeho manželka.

Podobně si počínal i další uprchlý kontroverzní podnikatel, Tomáš Pitr, který byl odsouzen za daňové podvody. Ačkoliv se netajil tím, že kontroluje miliardový majetek, před českými úřady byl po dlouhá léta absolutně bezmajetný. Jako chudák s pár drobnými v kapse v poslední době vystupuje i finančník Viktor Kožený, o jehož vydání z Baham kromě České republiky usilují i Spojené státy.